Zuzana je ráda, že se včas rozešla s přítelem, se kterým byla tři roky. Byl to manipulátor a pozér. Půl roku po rozchodu onemocněl. Zuzanu těší, že se o něj nemusí starat. Za své pocity se nestydí.
Už od začátku byl můj vztah s Pavlem doprovázen problémy. Nic neběželo hladce. Se vším, co jsem udělala, měl partner problém. Vždy by se prý zachoval jinak. Bohužel to byl nejlepší milenec, kterého jsem kdy měla, a to přebilo vše ostatní.
Pavel byl pozér. To, co se mu na mně nelíbilo, sám dělal, jen potají. Kdykoliv jsem šla po práci s kamarádkami na rychlou kávu, byl smutný. Dala jsem přednost někomu jinému a on mě zrovna ten den chtěl překvapit a zajít na romantickou večeři. I on s kamarády chodil po práci na bowling, ale to bylo v pořádku. Nechtěla jsem se snížit k tomu, abych na něj používala stejnou techniku. Vždy jsem mu jen řekla, že jsem ráda, že si čas s kamarády užil. Ještě podotknu, že o svých setkáních jsem příteli říkala s předstihem, na rozdíl od něj.
Nebo mi o víkendu oznámil, že pojede za rodinou a stráví s nimi celý den. Nechala jsem je pozdravovat a dohodla se s kamarádkou, že zajdeme na oběd a probereme živé mrtvé. Přítel návštěvu rodičů zrušil, nikam se mu nechtělo a byl velmi dotčený, když já svůj program zrušit nechtěla. Mám pocit, že tenkrát i brečel nad mou krutostí.
Když jsme byli v partě přátel, jako správný pozér měl publikum a hrál dokonalého partnera. Oslovoval mě zdrobnělinami, nepřiměřeně mi lichotil a chválil mě do nebes. Po příchodu domů začal jeho monolog plný křivd, kdy jsem se nevhodně zachovala a jak jsem ho ranila.
Po třech letech jsem měla plné zuby výčitek, jak špatná jsem. Už se mi nechtělo poslouchat, jak se k němu všichni ošklivě chovají a on už nemá sílu vykrývat rány, které mu způsobujeme. Při jednom takovém výstupu jsem ho nechala domluvit a s klidem mu řekla: „Opravdu mě mrzí, jakou bolest ti způsobuji.“ Myslela jsem to ironicky. On to nepochopil. Blahosklonně se na mě podíval, pohladil mě po vlasech a řekl, že mi odpouští. Že začneme znovu a jinak. Souhlasila jsem, že začneme znovu, ale každý zvlášť.
Už jsou to dva roky, co jsme se rozešli. Jsem ráda, že zase mohu být sama sebou, se svými chybami a nedokonalostmi. Doneslo se mi, že ani ne měsíc po rozchodu poznal Pavel novou lásku. Po půl roce prý onemocněl. Lituji jeho novou partnerku. Nechci si ani představovat, jak krušné chvíle s ním zažívá a ještě ho musí psychicky podporovat. Myslím si, že i na ní nenechá nit suchou a bude si léčit své mindráky a křivky.
Já klidně přiznám, že jsem ráda, že jsem se s ním rozešla včas. A jsem moc ráda, že se o toho lidského upíra nemusím starat. I když byl zdravý, byl nesnesitelný. A co teprve teď. Nejprve jsem myslela, že mám smůlu, ale není to pravda, mám velké štěstí. Mám svého anděla strážného, který mě opatruje. Nebo mám všech pět pohromadě a včas jsem vše zanalyzovala. Tato životní zkušenost mohla být kratší, ale jsem za ni ráda.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
