Čtvrtek, 3 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyZrůdný Dr. Satan: Sériový vrah Marcel Petiot likvidoval osoby stíhané nacisty. Vydával...

Zrůdný Dr. Satan: Sériový vrah Marcel Petiot likvidoval osoby stíhané nacisty. Vydával se za lékaře působícího v odboji –


Zdroj: Wikimedia Commons, unknown author, Public domain

Aby skutky člověka během zvěrstev druhé světové války skutečně vynikly, musí být opravdu zvrácené. Dr. Satan, vlastním jménem Marcel Petiot, své přezdívce skutečně dostál.

Ohledně Dr. Satana jde vlastně o velmi znepokojivý příběh muže, který začínal jako drobný zlodějíček a skončil jako jedna z největších lidských zrůd.

Marcel Petiot se narodil 17. ledna 1897 v Auxerre ve Francii. Už odmala bylo poznat, že na tom není psychicky moc dobře. V jedenácti letech vzal do třídy otcovu zbraň a bez důvodu z ní vystřelil. Později téhož roku obtěžoval jednu spolužačku kvůli sexu. Tyto incidenty vedly k prvnímu vyloučení ze školy. Jako puberťák vyloupil Marcel poštovní schránku, následně byl zatčen za krádež a poškozování veřejného majetku. To zase vedlo k nutnosti psychiatrického vyšetření. Po diagnostikování duševní choroby byla vůči němu všechna obvinění stažena.

Nevzal si z toho ale žádné poučení. Po řadě dalších zatčení skončil opět u psychiatra. To mu ale nezabránilo ve vstupu do armády v roce 1916. Po zranění se ovšem znovu, a to už potřetí, ocitl na psychiatrii. Tentokrát zněl verdikt jinak: zhroucení. Poslali ho do sanatoria, kde začal krást morfium, vojenské přikrývky a osobní věci dalších vojáků. A tak zase putoval do blázince a odtud zase na frontu, kde si poranil nohu granátem. Tentokrát ho poslali domů, nyní již s vojenským důchodem.

Po válce se Petiot zapojil do zrychleného vzdělávacího programu pro válečné veterány. Během osmi měsíců dokončil lékařskou školu a začal pracovat jako stážista v Évreux. Promoval v prosinci 1921. Poté se přestěhoval do VilleneuvesurYonne, kde se zase vrátil ke svým starým způsobům. Úmyslně svým pacientům podával návykové látky a tajně žádal o státní lékařskou pomoc (byl tak placený svými klienty i státem). Také se povídalo, že prováděl nelegální potraty a okrádal své pacienty.

O pět let později se seznámil s dcerou jednoho pacienta, Louise Delaveau. Má se za to, že byla jeho první obětí. Zmizela v květnu téhož roku. Sousedé hlásili, že ho viděli, jak do svého auta ukládá velký kufr. O několik týdnů později vytáhla policie z řeky podobné zavazadlo s částmi lidského těla.

Petiota to nijak nerozhodilo, nějakým záhadným způsobem se stal dokonce starostou. Také se oženil s dcerou bohatého statkáře, se kterou měl i syna. Jeho působení v úřadu bylo ale plné skandálů: zpronevěra, krádež, podvody. V roce 1931 tak raději rezignoval. O své příznivce ale nepřišel. Brzy byl zvolen znovu, tentokrát ale jako poradce. Když zjistili, že krade elektřinu, musel odejít. A také odešel. Do Paříže, kde si na 66 Rue de Caumartin otevřel lékařskou praxi pro bohatou klientelu. Zase vypisoval návykové látky a podváděl. Na chvíli se také vrátil mezi blázny do ústavu, a to kvůli kleptomanii, ale poté pokračoval v mnohem horších praktikách než doposud.

Ač toho měl na svém kontě již spoustu, přezdívku Dr. Satan získal až během druhé světové války. Podařilo se mu vyhnout nucenému německému odvodu francouzských civilistů, neboť měl padělané osvědčení o invaliditě. Mohl tak v klidu pokračovat ve své lékařské praxi. Přitom tvrdil, že je součástí francouzského odboje.

Ve skutečnosti, pod jménem Dr. Eugene, vytvořil falešnou únikovou síť. Tvrdil, že je schopen dostat ty, které Němci pronásledovali, z Francie cestou do Argentiny a dalších jihoamerických států. Vybíral 25 000 dolarů. Židé, odbojáři, odsouzení zločinci – na všechny, spolu se třemi komplici, již čekal Dr. Satan. Namluvil jim, že potřebují očkování. Jakmile souhlasili, píchl jim kyanid. Po smrti je okradl a těl se zbavil. Zprvu je házel do řeky, pak ale volil nehašené vápno nebo oheň.

Gestapo po čase získalo dostatek informací, takže mohlo zatknout jeho tři komplice. Dr.Satana ale nechytili. Navíc si mysleli, že jde o odboj, nikoli o sériové vraždy. Až 11. března 1944 mu přestalo přát štěstí. Sousedé si policistům stěžovali na nepříjemný zápach a velké množství kouře. Strážníci tak raději přivolali hasiče. Ti vstoupili do domu hrůzy. V suterénu bylo pohřbeno deset lidí. V kamnech byly další ostatky. Na dvorku panovala podobná atmosféra. Dům byl navíc plný osobních věcí zavražděných.

Následně se celý příběh dostal do novin, kde z něho udělali senzaci. Tam také Petiot získal přezdívku Dr. Satan. Přesto se mu opět podařilo utéct. Dopaden byl až v říjnu 1944 po osvobození Francie. Tvrdil, že zabil pouze Němce a jejich informátory, a to poté, co na něho zaútočili. Neuvěřili mu to. Za 26 vražd dostal trest smrti a o hlavu přišel 25. května 1946.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Marcel Petiot
Historicmysteries.com: Dr. Satan – The Terrifying French Serial Killer Of WW2 Paris

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Zrůdný Dr. Satan: Sériový vrah Marcel Petiot likvidoval osoby stíhané nacisty. Vydával se za lékaře působícího v odboji –


Zdroj: Wikimedia Commons, unknown author, Public domain

Aby skutky člověka během zvěrstev druhé světové války skutečně vynikly, musí být opravdu zvrácené. Dr. Satan, vlastním jménem Marcel Petiot, své přezdívce skutečně dostál.

Ohledně Dr. Satana jde vlastně o velmi znepokojivý příběh muže, který začínal jako drobný zlodějíček a skončil jako jedna z největších lidských zrůd.

Marcel Petiot se narodil 17. ledna 1897 v Auxerre ve Francii. Už odmala bylo poznat, že na tom není psychicky moc dobře. V jedenácti letech vzal do třídy otcovu zbraň a bez důvodu z ní vystřelil. Později téhož roku obtěžoval jednu spolužačku kvůli sexu. Tyto incidenty vedly k prvnímu vyloučení ze školy. Jako puberťák vyloupil Marcel poštovní schránku, následně byl zatčen za krádež a poškozování veřejného majetku. To zase vedlo k nutnosti psychiatrického vyšetření. Po diagnostikování duševní choroby byla vůči němu všechna obvinění stažena.

Nevzal si z toho ale žádné poučení. Po řadě dalších zatčení skončil opět u psychiatra. To mu ale nezabránilo ve vstupu do armády v roce 1916. Po zranění se ovšem znovu, a to už potřetí, ocitl na psychiatrii. Tentokrát zněl verdikt jinak: zhroucení. Poslali ho do sanatoria, kde začal krást morfium, vojenské přikrývky a osobní věci dalších vojáků. A tak zase putoval do blázince a odtud zase na frontu, kde si poranil nohu granátem. Tentokrát ho poslali domů, nyní již s vojenským důchodem.

Po válce se Petiot zapojil do zrychleného vzdělávacího programu pro válečné veterány. Během osmi měsíců dokončil lékařskou školu a začal pracovat jako stážista v Évreux. Promoval v prosinci 1921. Poté se přestěhoval do VilleneuvesurYonne, kde se zase vrátil ke svým starým způsobům. Úmyslně svým pacientům podával návykové látky a tajně žádal o státní lékařskou pomoc (byl tak placený svými klienty i státem). Také se povídalo, že prováděl nelegální potraty a okrádal své pacienty.

O pět let později se seznámil s dcerou jednoho pacienta, Louise Delaveau. Má se za to, že byla jeho první obětí. Zmizela v květnu téhož roku. Sousedé hlásili, že ho viděli, jak do svého auta ukládá velký kufr. O několik týdnů později vytáhla policie z řeky podobné zavazadlo s částmi lidského těla.

Petiota to nijak nerozhodilo, nějakým záhadným způsobem se stal dokonce starostou. Také se oženil s dcerou bohatého statkáře, se kterou měl i syna. Jeho působení v úřadu bylo ale plné skandálů: zpronevěra, krádež, podvody. V roce 1931 tak raději rezignoval. O své příznivce ale nepřišel. Brzy byl zvolen znovu, tentokrát ale jako poradce. Když zjistili, že krade elektřinu, musel odejít. A také odešel. Do Paříže, kde si na 66 Rue de Caumartin otevřel lékařskou praxi pro bohatou klientelu. Zase vypisoval návykové látky a podváděl. Na chvíli se také vrátil mezi blázny do ústavu, a to kvůli kleptomanii, ale poté pokračoval v mnohem horších praktikách než doposud.

Ač toho měl na svém kontě již spoustu, přezdívku Dr. Satan získal až během druhé světové války. Podařilo se mu vyhnout nucenému německému odvodu francouzských civilistů, neboť měl padělané osvědčení o invaliditě. Mohl tak v klidu pokračovat ve své lékařské praxi. Přitom tvrdil, že je součástí francouzského odboje.

Ve skutečnosti, pod jménem Dr. Eugene, vytvořil falešnou únikovou síť. Tvrdil, že je schopen dostat ty, které Němci pronásledovali, z Francie cestou do Argentiny a dalších jihoamerických států. Vybíral 25 000 dolarů. Židé, odbojáři, odsouzení zločinci – na všechny, spolu se třemi komplici, již čekal Dr. Satan. Namluvil jim, že potřebují očkování. Jakmile souhlasili, píchl jim kyanid. Po smrti je okradl a těl se zbavil. Zprvu je házel do řeky, pak ale volil nehašené vápno nebo oheň.

Gestapo po čase získalo dostatek informací, takže mohlo zatknout jeho tři komplice. Dr.Satana ale nechytili. Navíc si mysleli, že jde o odboj, nikoli o sériové vraždy. Až 11. března 1944 mu přestalo přát štěstí. Sousedé si policistům stěžovali na nepříjemný zápach a velké množství kouře. Strážníci tak raději přivolali hasiče. Ti vstoupili do domu hrůzy. V suterénu bylo pohřbeno deset lidí. V kamnech byly další ostatky. Na dvorku panovala podobná atmosféra. Dům byl navíc plný osobních věcí zavražděných.

Následně se celý příběh dostal do novin, kde z něho udělali senzaci. Tam také Petiot získal přezdívku Dr. Satan. Přesto se mu opět podařilo utéct. Dopaden byl až v říjnu 1944 po osvobození Francie. Tvrdil, že zabil pouze Němce a jejich informátory, a to poté, co na něho zaútočili. Neuvěřili mu to. Za 26 vražd dostal trest smrti a o hlavu přišel 25. května 1946.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Marcel Petiot
Historicmysteries.com: Dr. Satan – The Terrifying French Serial Killer Of WW2 Paris

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

RELATED ARTICLES