Moudré
knihy i sexuologové tvrdí, že počáteční zamilovanost zmizí nejpozději do dvou
let. Takové to okouzlení, očarování druhou osobou, které jde ruku v ruce
s posedlostí sexem. Touha po tom skočit do postele s člověkem, na
kterého koukáme každý den, pomalu mizí…
V naší ložnici je chladno jak v Antarktidě. Je to tím, že má můj muž vedle sebe už léta stejnou ženu? Nebo mě, ač si to nechci připustit, vadí, že se už dneska manžel chová víc jako dědek, než jako milenec?
Na začátku jsme byli pořád nažhavení
Když jsme se poznali, sex přišel už na druhém rande! Opravdu! A protože
byl skvělý, láska dorazila vzápětí. (Párkrát mě napadlo, co by bylo, kdyby se
nepovedl…) Všichni to známe – je nám lehce přes dvacet, celý svět nám patří,
zamilováním nemůžeme dýchat, a ještě navíc objevujeme tajemná zákoutí sexu. Došlo
to tehdy tak daleko, že jsme, pokud nebyl k dispozici bejvák, hledali
všelijaká zákoutí, a dokonce i sklepy činžáků, abychom „to“ mohli dělat. A jak jsme
spolu řádili!
Už ani nemám orgasmus
A pak byla svatba. Ještě nějaký čas byl sex naším kámošem, ale časem
přišlo ochlazení, takže jsme neskákali do postele tak často, jako dřív. A
přitom u nás neexistovalo: „Miláčku, dnes ne, bolí mě hlava,“ nic
takového jsem nezkoušela, ale manžel přestával mít zájem a nějaký čas trvalo, než
mi došlo, že dny sexuálních radovánek jsou pryč. Když už na sex dojde, je to
klasických osm vteřin a dost, v trapné misionářské poloze, pak se miláček
odvalí a usne. Anebo ráno – kdy já nemám vůbec chuť, kdy špicuji uši a
poslouchám, jestli naše děti nestojí za dveřmi…
Mám pocit, že touha ve mně umřela, a ještě horší je, že orgasmus mi
nechybí, vždyť ho vlastně ani nemám. Jak bych mohla, když se nikdy pořádně
neuvolním a nemám dostatek času na to, abych si milování vychutnala? Je mi
líto, že jsme takhle skončili.
Kamarádka mi doporučuje milence
O mně se říká, že je mi 40+. To je takové „milé“ označení pro dámu,
která už má mládí za sebou a táhne jí na padesát… Zajímavé je, že můj partner,
se kterým jsem už víc než patnáct let, žádné takové označení nemá, on je „muž v
nejlepších letech“. A tak trochu se bojím, aby si ta nejlepší léta nechtěl
užívat někde jinde – když doma vášeň chybí. Kamarádka mi radí, abych si našla
milence, ale mně se do toho nechce… Jiná rada říká, že mám rezignovat a do
ničeho ani jeho, ani sebe, nenutit, že buď se chuť na sex vrátí, nebo ne, a že
je zbytečné se trápit… Mámli se přiznat, on mi ten sex zas tak moc nechybí.
Život bez sexu? Rezignovat se mi moc nechtělo, a tak jsem se rozhodla požádat o radu odborníka. A dozvěděla jsem se, že po patnácti
letech vztahu sex umírá velmi často. „Neznamená to, že by se ti dva už neměli rádi, to vůbec ne, ale může za to stereotyp. Den je jeden jako druhý, k tomu všemu se přidává i lenost. S přibývajícím věkem touha odumírá tak jako tak, příroda je chytrá a ví, že plození potomků mají čtyřicátníci za sebou a do častého milování je už nenutí. A jak známo, když se „to“ nějaký čas nedělá, pak už ani není chuť,“ vysvětlovala mi psycholožka a dodala pár chytrých rad.
A právě ty
rady, které jsem dostala, se chystám použít v ložnic. Vzpomínky na sex před
lety, vzrušující prádélko, vibrátor, porno, nápady a taky smích a dobrou
náladu. (Předtím ovšem pošlu děti k babičce.) A to by v tom byl čert,
aby se mi nepovedlo naši ložnici znova rozpálit!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
