Veronika je v šoku z toho, že se její rodiče dali po patnácti letech opět dohromady. Neměla s nimi snadné dětství a po rozvodu musela poslouchat pomluvy z obou stran. Nyní by se měla za rodiče radovat, ale připadá jí to patetické.
Do dvaceti jsem poslouchala,
jaký je táta prevít a jak je máma hysterická. Když byl konečně
pár let klid, ti dva se dali dohromady a myslí si, že budu skákat
radostí. Já už nás ale za rodinu nepovažuji.
Máma najednou zářila jako snad nikdy
Když mě moje máma přijela
navštívit, byla jako vyměněná. Přivezla mi kytky a něco na
zub, byla celá nastrojená a potutelně se usmívala. Většinou se
přiřítí s tím, že nic nestíhá a pak sedí u kafe a nadává
na práci nebo pomlouvá kamarádky. „Mami, co se s tebou děje?“
zeptala jsem se zvědavě. Bylo vidět, že jen čeká na tu pravou
chvíli, až se mi bude moci svěřit.
„Dobře, něco ti povím, ale nech mě domluvit,“ začala a pak mi sáhodlouze vyprávěla o
tom, že je v tom muž. Sešla se po letech s tátou na večeři,
dali se do řeči a něco se mezi nimi odehrálo. Od té doby se
denně vídají a jsou zamilovaní jako nikdy. Do řeči jsem jí
neskákala, protože jsem naprosto oněměla. Vůbec jsem netušila,
co jí mám na tuhle novinku říct.
„Já vím, je to šok,“
uznala máti, ale já vrtěla hlavou. Nebyl to šok, bylo to trapné
a ubohé. Stárnoucí nezodpovědní rodiče se dali dohromady, zbyli
na sebe. A já mám jásat? Jako by máma zapomněla, jak hrozné to
bylo před rozvodem. Ale mnohem horší to bylo po něm, měla jsem
zkažené dospívání. Na to nejde jen tak zapomenout a popřát těm
dvěma hodně štěstí.
V dětství hádky, v
pubertě pomluvy
Co
se týče dětství, nezažila jsem klidné období. Rodiče na sebe
ječeli, co si pamatuju. Táta si ustavičně balil kufry a někam
odjížděl. Pak se vracel a všechno se opakovalo. Když se konečně
rozvedli, začalo moje přesouvání z místa na místo a výčitky.
Máma nesnášela, když mi táta dopřával všechno, co jsem si
zamanula.
Měla
jsem u něj psa, počítač a nakonec i bazén na zahradě. Máma
tátu jen pomlouvala, v patnácti mi řekla věci, které bych o něm
rozhodně neměla vědět. Táta o mámě taky nemluvil pěkně a já
byla takový jejich prostředník, přes kterého si vyřizovali
účty. Nedej bože, abych dala najevo k jednomu z nich větší náklonnost.
Časem
se to uklidnilo a mě to stálo pár sezení u psychologa. Táta si
založil novou rodinu, máma poznala pár nových mužů a trochu
zatrpkla. Pak si našla novou náplň práce, zamilovala si koně a
volný čas trávila na farmě. Táta se znovu rozvedl a už to
nebyl takový suverén jako kdysi. Začal být nostalgický a často
vzpomínal.
Nehodlám s nimi tu hru
hrát
Uznávám,
že si každý může projít proměnou nebo složitou životní
cestou. Možná byli rodiče kdysi příliš mladí a nezkušení a dnes by
se chovali jinak. Nicméně já tu nejsem od toho, abych se po tolika
letech přizpůsobovala jejich novým rozhodnutím. Nikdo neví, jak
nakonec jejich vztah skončí.
Nechci
prožít znovu trauma z odloučení rodičů a všech jeho důsledků.
Proto jsem odmítla s nimi vyrazit na rodinnou večeři, a jestli se
ti dva chtějí podle jejich slov znovu vzít, nemám chuť jít ani
na svatbu. Máma je mnou zklamaná a nechápe, o co mi jde. Nebudu se s ní dohadovat, nechci jí kazit radost.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
