Tomáš se snaží ukončit vztah s partnerkou. Ta mu ale opakovaně hrozí sebevraždou a už dokonce skončila v nemocnici. Od její sestry se dozvěděl, že se to stávalo i v minulosti. A tak má strach, co se může stát.
Kristýna (29) mi vždycky
připadala hodně emotivní, ale nečekal jsem, co z toho nakonec
vzejde. Když jsem se s ní chtěl rozejít, začala vyhrožovat, že
se zabije. Snažím se jí nějak pomoci, ale její stav se
nezlepšuje.
Vždycky byla hodně
přecitlivělá
Když jsem s Kristýnou začal
chodit, všiml jsem si, že je to citlivá duše. Plakala u filmů,
dojímala se u letáčků se ztracenou kočkou a když jsem se jí
třeba omylem celý den neozval, byla z toho hodně špatná. Její
přecitlivělosti jsem si byl vědom a stejně jsem do vztahu šel.
Kristýna je velmi empatická a milá osoba. Vycházeli jsme spolu
nějakou dobu krásně a ani mě nenapadlo, že náš vztah nakonec
neskončí dobře.
Přála si co nejdříve
založit rodinu a já na to zkrátka nebyl připravený. Chtěl jsem
tomu dát ještě minimálně rok nebo dva a ona už nechtěla čekat.
Bylo to pro nás pro oba těžké, ale nenechám se do ničeho
tlačit. Zároveň jsem jí přál, aby našla štěstí, které
hledá, co nejdříve. Nechtěl jsem jí stát v cestě. Tušil jsem,
že rozchod nebude brát dobře. Možná si myslela, že mě ke
svatbě a dítěti přeci jen přemluví.
„Zlato, musíme si promluvit. Jsi úžasná, zasloužíš si všechno, co si přeješ. Jen to nebude se mnou,“ začal jsem pozvolna rozhovor, který nejde
vymyslet tak, aby byli nakonec všichni spokojení. Nastalo obrovské
drama. Kristýna se sesypala. Plakala nahlas, jakoby jí někdo
fyzicky ubližoval. Doslova jsem se bál, že přijdou sousedi.
Prosila mě a vyhrožovala
Když
mě prosila, abych to zvážil, ještě víc mě utvrzovala v tom, že
takovou přítelkyni nezvládnu. Kristýna pochopila, že to myslím
vážně a její slzy nefungují. Začala mi vyhrožovat. Byl jsem
venku s bráchou a přicházely mi od ní podivné zprávy.
„Už nemůžu, asi to vzdám. Ty si prosím nic nevyčítej.“ Načež mi
pak hodiny neodpovídala.
Musel
jsem za ní přijet, abych se přesvědčil, že je v pořádku. Měla
u sebe nějaké léky, ale jak se ukázalo, zatím je nespolykala.
Usnula mi v náručí a já musel slíbit, že u ní zůstanu přes
noc, aby se uklidnila. Ráno vstala a udělala nám snídani, jakoby se
nechumelilo.
Znovu
jsem se tedy vzdálil s vysvětlením, že na svém rozhodnutí nic
neměním. Tentokrát skončila v nemocnici. Vypumpovali jí žaludek,
sama si zavolala záchranku. Setkal jsem se s její sestrou a ta mi
svěřila, že nejsem první partner, kterému dělá Kristýna
scény. Jenže já se bojím, že zajde příliš daleko.
Nemusí to být jen
demonstrativní akt
Zjišťoval
jsem si o tom nějaké informace a zjistil jsem, že Kristýna se
nemusí jen snažit o pozornost. Jednou se jí sebevražda může podařit do
konce a já nechci nést celoživotní vinu. Snažím se jí
přesvědčit, že by se měla léčit. Trávím s ní čas, když je
jí nejhůř. Vím, že takhle to nikam nepovede.
Ona
ale stále doufá, že s ní nakonec zůstanu. Jsem v začarovaném
kruhu, její rodina už nad ní zlomila hůl. Kdykoliv jí neodepíšu,
už hlásí, že skočí z okna. Kamarádi mi radí, ať už se s ní
vůbec nebavím. Pro mě je to ale těžké, nechat jen tak někoho
takhle se trápit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
