Anna Kunešová
15. 1. 2024
clock
3 minuty
video
Máte rádi černobílé filmy pro pamětníky? Tak to určitě znáte fenomenální představitelku stařenek včetně té nejslavnější ze Starého bělidla, herečku Terezii Brzkovou, která pocházela z kočovné herecké rodiny.
Když začala Terezie Brzková hrát ve filmech, bylo jí přes šedesát, ale hereckou začátečnicí rozhodně nebyla. Desítky let strávila na divadelních prknech, vlastně se na ně rovnou narodila, protože její otec Vilém Jelínek vlastnil kočovnou hereckou společnost. Rodačka z Kolína během let vystřídala podobných společností několik, včetně jedné, kterou vlastnil její druhý manžel.
Zdroj: Youtube
Ale uspěla i v kamenných divadlech coby představitelka realistického herectví – v letech 1914 až 1919 patřila k hvězdám Národního divadla, dlouhé roky působila také v Městském divadle v Plzni, odkud koncem třicátých let zamířila do důchodu. Nebo to alespoň měla v plánu.
Babičkou na divadle i ve filmu
Jenže ve skutečnosti ji čekaly ještě asi čtyři desítky filmových rolí. Tu první tehdy třiašedesátiletá Brzková ztvárnila v roce 1938 v psychologickém dramatu Kouzelný dům, který podle vlastního scénáře natočil režisér Otakar Vávra. Děj se točí kolem dívky Marie, která jako jediná přežila leteckou nehodu, ale ztratila paměť. Brzková hraje nahluchlou a senilní tetu Annu Balvínovou, jednu ze tří postarších obyvatelek domu, kde hlavní hrdinka v podání Adiny Mandlové našla útočiště a později i lásku.
První slavná role
Její první skutečně slavnou filmovou rolí byla ta titulní v Babičce z roku 1940, za kterou stál režisér František Čáp. Brzková stejnou roli vytvořila o dva roky dříve v plzeňském divadle, což se ukázalo být tím nejlepším možným doporučením. Režisér přitom původně uvažoval o osvědčené herečce Růženě Naskové, ale ta mu doporučila právě Brzkovou, se kterou se potkala v Kouzelném domě.
Babička v podání Terezie Brzkové se stala etalonem milých, lidských a moudrých filmových stařenek, ale podle vzpomínek z natáčení to byl výsledek jejího velmi přesvědčivého hereckého umění. Protože ve skutečnosti byla na představitele hereckých rolí na place protivná a podle některých tvrzení dokonce neváhala použít hrubého slova, aby se jich zbavila.
Poněkud nesnášenlivá komunistka
Konflikty podle pamětníků měla například i s hercem Vlastou Burianem, kterému vyčítala údajnou spolupráci s nacisty za války. Hráli spolu ve filmu Byl jednou jeden král, a pokud to nebylo nutné, nepromluvili spolu ani slovo. Buriana přitom komunistická strana několik let po válce omilostnila, zapálená komunistka Brzková ho ale nemohla vystát.
Poslední rolí Terezie Brzkové na stříbrném plátně se stala stařenka pomáhající hlavní hrdince v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, kterou režíroval Martin Frič. Bylo to v roce 1959, herečce tehdy bylo 84 let. Zemřela v jedenadevadesáti letech roku 1966, pohřbená je na pražském Vyšehradě.
Mimochodem, příjmení Brzková měla po prvním manželovi Josefu Brzkovi, s nímž měla dvě dcery, ale ovdověla. Později se vdala podruhé za Václava Zejferta. Její vnučka Ivana, za svobodna Myšková, byla manželkou spisovatele Pavla Tigrida, s nímž po roce 1948 emigrovala.
Zdroj: vlasta.cz youtube.com ceskatelevize.cz csfd.cz
