Akrylové nebo gelové nehty jsou fenoménem a až na výjimky je najdete na rukách mnoha žen. Od movitých influencerek až po prodavačky v obchodech. Zdobí kdekoho. Staré, mladé, obyčejné i bohaté. Vyznavačkou je i Tamara. Partner Ivan bohužel vidí věc opačně.
Už od mala se mi líbily nalakované nehty. Tehdy sice žádné umělé náhrady neexistovaly, takže si každá holka musela vystačit s tím, co se jí aktuálně povedlo z různě pestrých laků vykouzlit, přesto šlo o fajn zábavu. Co vím, jako puberťačka jsem měla snad všechny možné barvy. Červenou, černou, zelenou, ale třeba i průhlednou s třpytkami, která patřila k mým nejoblíbenějším.
Poněkud méně se můj koníček líbil ve škole. Zvlášť učitelka matematiky měla vždy pichlavé připomínky, když jsem u tabule marně počítala příklad, zatímco bílá křída v mé ruce zářila mezi barevně nalakovanými nehty jako neon. „Chtělo by to více elegance v hlavě a méně na rukách,“ říkávala jízlivě. Dnes se tomu směji a myslím, že daleko od pravdy nebyla. Na domácí úkol jsem totiž skutečně občas zapomněla, ale nalakovat si o víkendu nehty na další týden školy nikdy.
Ostatně, kdo používá lak, ví, že údržba je náročná. Reprezentativně totiž působí jen pár dní a náchylný je nejen na oloupání, ale i na poškrábání. Stačí špatně vsunout ruku mezi věci v kabelce a jste bez barvy. I doba čekání pro zasychání vrstev je na dlouhé lokte. O to nadšeněji jsem vítala, když do světa vtrhla lavina umělých nehtů, které se nejen že nemusí lakovat, ale navíc vypadají dokonale. I když ne pro každého…
Můj partner Ivan totiž umělé nehty přímo nesnáší, čehož jsem si povšimla hned, jak jsem prvně přišla domů ze salonu. „Je to nepraktické, příliš dlouhé a divné,“ mumlal cosi, a když zjistil, kolik peněz mi za tu krásu uniklo z karty, protočil oči v sloup. „Doufám, že to alespoň pár měsíců vydrží,“ zabručel a já už neměla sílu říkat, že bohužel jen pár dní, než to odroste.
Vím, že extravaganci na nehtech neměl u žen rád nikdy. Proč? Přede mnou prý měl partnerku s přírodně dlouhými nehty, která ho při milování pokaždé do krve všude po těle seškrábala, a on to zkrátka nesnášel. Chápu. Ale nikdy by mě nenapadlo, že i kvůli obyčejným nehtům může být naštvaný, ba přímo uražený.
Zatímco já si tehdy připadala se sytě červenou barvou velmi sexy a chtěla večer završit něžným milováním, on mi suše odvětil, že nemá na nějaké postelové hrátky náladu. Nechápala jsem, přičemž až později mi došlo, že za jeho znechucením stojí skutečně to, co mé nitro naopak už od odchodu ze salonu „rajcovalo“ a těšilo. Nové nehty.
S Ivanem jsme oba hodně zaměstnaní, a tak se doma potkáváme vcelku málo. Jeho truc tudíž nevydržel věčně. Přesto radost z mé vizáže neprojevil ani později. Spíše naopak. Zatímco kamarádky v práci chválily mé, různobarevně vyvedené nehty vždy až do nebe, doma mě čekala studená sprcha, anebo vlna mlčení. Ivanovi vadila nejen cena, tj. kolik za „ony plasty“ měsíčně z rozpočtu vyhodím, ale i celkový vzhled.
„Promiň, když se ti ty „ploutve“ líbí, nebudu ti to kazit, ale pro mě jde o módu neinteligentních a snadno dostupných žen,“ pronesl jednoho večera v posteli a já myslela, že omdlím. Vzteky! Přesto jsme se ani nepohádali ani nerozešli. Nehtům jsem věrná dál, ač kratším a Ivan se zase snaží, milovat mě takovou, jaká jsem, lépe řečeno s tím, co mám ráda já.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
