Skotsko má lochneskou příšeru, na Floridě prý zase žije takzvaná skunk ape, čili smradlavá opice. Tvory, jejichž existence nebyla oficiálně prokázana, označujeme jako kryptidy. A podle nás ten nejzajímavější žije ve Wyomingu. Říkají mu zajdalen. Je možné, že takový tvor existuje? Záleží na tom, koho se zeptáte…
Zajdalen se ve folkloru Wyomingu objevuje přinejmenším od třicátých let dvacátého století. Je to vlastně takový místní symbol, z něhož chtěli někteří politici udělat oficiálního státního kryptida.
Zajdalen má ve své nejzákladnější podobě formu zajíce s jelením parožím. To je ale jen špička ledovce. Pro začátek má toto stvoření řadu věru prazvláštních schopností. Jeho mléko má mít léčivé, a hlavně afrodiziakální účinky. Zdroj této „přírodní viagry“ je také prý velmi chytrý. Umí třeba napodobit zpěv táborníků, takže je pěkně vyděsí, když se zničehonic objeví u ohně.
Také je ho prý těžké lapit do pasti. Může totiž běžet až devadesát šest kilometrů za hodinu. Rovněž kolem sebe rád víří prach, aby tím sám sebe zamaskoval. Vážit může až sedmadvacet kilogramů. Když ho tedy náhodou chytíte, bude se doslova bránit zuby, drápy i parohy. Jedinou jeho slabinou je alkohol. Miluje whisky. Po té je hned krotší.
Je zajdalen skutečný? Pravdou je, že se objevuje v rukopisech a malbách ze šestnáctého století, měl být také očitými svědky spatřen ve Wyomingu v roce 1829. Možná je nešálil zrak. Zajíc mohl trpět papilomavirem, který způsobuje jev, kdy těmto zvířatům vyrůstají z hlavy hrbolky podobné parohům.
Se zajdalenem se měl rovněž v roce 1934 setkat muž jménemDouglas Herrick. Ale v trošku jiném smyslu. Když se se svým bratrem Ralphem vrátil z lovu a hodil mrtvého zajíce na zem, čirou náhodou se ocitl u paroží z jelena. Když se tak na něho oba dívali, napadlo je, že by se vyjímal dobře jako trofej na zdi. A začali tuto bizarnost vyrábět.
Přestože je spíše nepravděpodobné, že je zajdalen skutečný, je důležitou součástí kultury Wyomingu. Na dálnici poblíž Douglasu bychom našli varovné značky, jež upozorňují na jejich možný výskyt. Motivy s rohatými zajíci najdeme i na lavičkách, hasičských vozech a na motelech. A když se vrátíme ještě jednou k Douglasu, našli bychom tam jeho poměrně impozantní sochu.
V sedmdesátých letech také město vydalo povolení k lovu těchto tvorů. Vtip byl ten, že se mohlo lovit jen 31. června, takový den ale v kalendáři nenajdete. Takže co myslíte: existuje, nebo ne? Záleží na tom, čemu chcete věřit.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Jackalope
Allthatsinteresting.com: Inside The Enduring Legend Of The Jackalope – And The Bizarre History Behind It
