Každý občas lžeme. Ale pokud se člověk chce s někým seznámit, měl by alespoň o sobě mluvit pravdu. Soňa se potkala s mužem, který o sobě neřekl jediné pravdivé slovo.
„Mami, dneska mám další rande s tím zajímavým Vojtou,“ volala jsem informaci mamce. Byla totiž chudák ve stresu z toho, že stále jen pracuji a roky utíkají. Víc než já to byla ona, kdo slyšel moje biologické hodiny.
Snažím se seznámit všude. Všichni kamarádi mají instrukce, že hledám partnera a co dělat v případě, že v jejich okolí se objeví nezadaný muž na úrovni. Dělám maximum pro to, abych našla partnera. Přeci jen mám svůj věk. Necítím se stará, vypadám mladší, ale seznamování je v dnešní době složité. Mám inzerát na několika internetových seznamkách a zkusila jsem i víkendové pobyty pro nezadané.
Na schůzky ze seznamek chodí zásadně muži, kteří neodpovídají zaslané fotografii. Jsou o několik let starší, o pár kilo těžší a většinou kuřáci, ač mají v inzerátu uvedeno, že nekouří. Ale i oni mi potvrdili, že ohledně žen mají ty samé zkušenosti. A tak si na schůzkách většinou jen dobře popovídám a občas se společně zasmějeme nad bizarním světem seznamek.
Vojtu jsem poznala na víkendovém pobytu pro nezadané. Všimla jsem si, že se líbil více ženám, ale vybral si mě. Vojta byl v mém věku a prezentoval se jako úspěšný podnikatel v cestovním ruchu. Přijel v luxusním automobilu a byl značkově oblečený. Já přijela vlakem a ač jsem zaměstnaná na pozici hlavní účetní ve velké firmě, stojím pevně nohama na zemi. Abych co nejvíce ukázala samu sebe, při seznamování si na nic nehraji.
O víkendu jsem s Vojtou mluvila hodně. Bavili jsme se o mnoha věcech. Působil přirozeně a o všem mluvil v detailech. Věřila jsem mu každé slovo. Prý v životě hodně pracoval, aby se dostal tam, kde je. A nyní touží založit rodinu a mít rodinu. Užívat si života. A své rodině nabídnout vše, co se dá koupit za peníze.
Na internetu jsem cestovní kancelář, o které Vojta mluvil našla, ale v obchodním rejstříku byl jako jednatel a majitel zapsaný někdo úplně jiný. Na schůzku Vojta dojel ve starém autě, prý to svoje půjčil kamarádovi. Začala jsem cítit, že pravda bude asi někde jinde, než jak si ji vybájil Vojta. Na mé dotazy měl Vojta rychlé odpovědi. Ve firmě je pouze investor a zároveň mě pozval do Alp, kde bude trávit čtrnáct dní, jelikož mu vypadl řidič ve firmě, a tak za něj musí výjimečně zaskočit.
To už jsem věděla, že je Vojta lhář. Zatelefonovala jsem do firmy a chtěla ho k telefonu. Sekretářka mi sdělila, že pan Vojta je jejich zaměstnanec – řidič autobusu a právě se nachází se zájezdem na Slovensku. Vojtu jsem našla v insolvenčním rejstříku. Měl několik exekucí. Zatelefonovala jsem mu: „Vojto, kdybys mi říkal pravdu, byl bys pro mě stejně atraktivní jako nějaký podnikatel. A vážila bych si tě víc než teď, kdy vím, že nic, co jsi mi řekl, nebyla pravda. Takhle holku nikdy nenajdeš. Měj se hezky a sbohem.“
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
