Slávek podvedl svou dlouholetou přítelkyni Petru. Zjistil, že už s ní dál nechce být a rozešel se s ní. Ale zůstali přáteli. Při nedávné návštěvě Petra Slávkovi naznačila, že by se nebránila tomu, kdyby se spolu vyspali. Slávek nabídky nevyužil.
S Petrou jsem byl devět let. Ani na začátku tam z mé strany nebylo žádné pobláznění. Tenkrát jsem byl krátce po rozchodu a Petra mě doslova uhnala.
Ze začátku jsem ji bral jako povyražení, ale zjistil jsem, že je spolehlivá a podporující. Navíc s ní byla legrace a nikdy proti ničemu neprotestovala. Ke všemu měla skoro dospělou dceru, a tak jsme nemuseli na nikoho brát ohled. Když jsme v neděli dostali nápad, že pojedeme na výlet, jeli jsme. Petra mě chtěla víc než já ji, a tak se i snažila v posteli. Uvědomuji si, že jsem sobec a zachoval jsem se dost vypočítavě. V hlavě jsem si to nastavil tak, že budu s Petrou do té doby, než se mi do cesty připlete nějaká jiná žena, do které se zblázním.
Nepřipletla se mi dlouho a časem jsem zjistil, že mám vlastně Petru rád. Měl jsem se jako v bavlnce. Stačilo říct, že mám na něco chuť, a Petra neměla problém mi to uvařit. Takže jsem měl klidně i v deset večer čerstvě usmažené řízky. Když jsem byl sám nebo jsem měl jiné vztahy, buď jsem si namazal do práce chleba se sýrem, nebo jsem si něco koupil v kiosku. Ve vztahu s Petrou jsem měl vždy v lednici připravený plastový box a v něm plnohodnotné jídlo, které jsem si ohřál v mikrovlnce.
První roky mě sex s Petrou docela bavil. Byla to taková jistota. Petra věděla, co mám rád a dopřála mi to. Jenže pak mě to přestalo bavit. Nemusel jsem se vůbec snažit, vše bylo dostupné. Petra byla tak chápavá, že i když jsem na ni byl hnusný, ještě mě utěšovala a dopřála mi uspokojení. Neuměla se naštvat, abych se musel omluvit, abych pocítil strach, že o ni přijdu. Neznal jsem, co to je dobývat ji, a to byl kámen úrazu. Začal jsem Petru vnímat jako mámu. Tu hodnou, chápavou osobu, co mě podrží, ať se chovám jako největší spratek na světě nebo padouch, co ji využívá.
„Lásko, ty na mě nemáš chuť? Ty se nechceš pomilovat? Pojď, udělám vše, co si budeš přát,“ lákala mě Petra do postele. Ale já nemohl. Už jsem si ji zaškatulkoval jinam. Už byla víc kamarádka a pečovatelka než múza nebo kočka na sex. Dokonce i brečet chodila na toaletu, abych si toho nevšiml. Z tohoto stavu chyběl jenom krůček k tomu, abych si našel milenku. A ta mě trápila. Drásala mi duši, vodila si mě a já po ní toužil. Když jsem pak ležel uspokojený vedle ní, bál jsem se, aby bylo i nějaké příště. Totálně mě dostala svým přehlížením a chladným postojem.
Petra mě chápala, když jsem náš vztah ukončil. Hodně plakala, až mi jí bylo líto, ale dva dny po rozchodu mi napsala zprávu, že by si přála, kdybychom zůstali přátelé. S tím jsem problém neměl. Asi po týdnu jsem se dohodli, že Petra přijede na kávu. Dorazila s koláčem a dovezla mi i šunkofleky. Jak říkám, Petra byla světice. Vídali jsme se pravidelně jednou týdně. V té době už jsem byl zase sám. Třetí milenka mě odkopla po pár týdnech. Jediná Petra mi zůstala.
A nedávno se stalo něco, co způsobilo, že jsem úplně sám. Dali jsme si s Petrou kávu a probírali příbuzné a společné známé. Docela jsem se nasmáli. V nejlepším se ke mně Petra naklonila a zeptala se mě: „Neměl bys chuť se jen tak pomilovat? Nezávazně, protože jsme na sebe zbyli,“ usmála se. A já si uvědomil, že je na čase utnout s Petrou vše. Pochopil jsem, že je výrazně submisivní a kdokoliv jiný by byl její povahou nadšený. Mě ale děsí. Už se s ní nechci vídat ani jako kamarád a už vůbec s ní nechci spát. Ona by to vnímala jako další začátek něčeho.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
