Pátek, 20 září, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyPodivné vraždy v Memphisu: Odsouzeni byli tři mladíci. Vyšetřování ovlivňovala satanská panika....

Podivné vraždy v Memphisu: Odsouzeni byli tři mladíci. Vyšetřování ovlivňovala satanská panika. Pravda vyšla najevo až po osmnácti letech –


Zdroj: Unsplash

V roce 1993 byli v Arkansasu v západní části Memphisu nalezeni tři mrtví chlapci. Nazí, svázaní a odhození v příkopu. Tato tragédie vyvolala mezi lidmi paniku a volání, po co možná nejrychlejším odhalení vraha či vrahů. A tak se i stalo. Do policejního hledáčku se dostala trojice mladíků – Jessie Misskelley Jr., Jason Baldwin a Damien Echols. Proč právě oni?

Misskelley a Echols nedokončili střední, Baldwin mohl vystudovat vysokou, dostal se však do problémů a musel odejít. Echols a Baldwin byli kamarádi, Misskelley byl jen známý. Nebyli si tak, jako skupina, nějak zvlášť blízcí. Přesto byli všichni tři označeni za vrahy.

Těla chlapců, kteří byli později identifikováni jako Christopher Byers, Michael Moore a Stevie Branch, byla nalezena den poté, co je jejich rodiče nahlásili jako nezvěstné. Policisté je objevili v zalesněné oblasti Robin Hood Hills. Leželi v odvodňovacím příkopu. Oblečení bylo rozházené okolo nich. Moore a Branch měli na těle modřiny a řezné rány, Byers měl zmrzačené genitálie. První dva někdo utopil, třetí podlehl svému zranění.

Bizarní povaha vražd vyvolala spoustu otázek. Byli před smrtí sexuálně napadeni? Zabil je někdo, koho znali? Pohybuje se zde predátor? Nebo se stali součástí nějakého sadistického rituálu? Pokud existovaly odpovědi na tyto otázky, rozhodně se nenacházely na místě činu. Nebylo tam ani moc krve. To znamenalo, že sem oběti někdo přinesl. Vodítek k identifikaci pachatele či pachatelů tak bylo pomálu, přesto byla takzvaná memphiská trojka obviněna téměř okamžitě.

Z dochovaných záznamů lze vyčíst, že v tomto případě se kriminalisté řídili spíše „vnějšími faktory“. Za prvé v Americe zrovna panovala takzvaná satanská panika. Za druhé, ani jeden z hochů nesouzněl s konzervativní povahou místních. Echols chodil v černém, poslouchal metal a zajímal se o směr Wicca. Navíc měl kdysi problémy s duševním zdravím. To z něho hned udělalo „kvalitní“ materiál na vraha.

Baldwin byl sice slušňák, ale kamarádil se s Echolsem, tudíž se mu na zádech objevil pomyslný červený terč. Misskelley měl poruchy učení, nízké IQ a podobné zájmy jako oni. Právě ale ona nízká inteligence sehrála důležitou roli během jeho výslechu.

Kontroverzní přiznání

Během prvotního vyšetřování došlo k mnoha pochybným rozhodnutím, která vedla k nesprávnému nakládání s důkazy a možné kontaminaci činu. Nejkontroverznějším prvkem celého případu byl však výslech Jessieho Misskelleyho, který proběhl 3. června 1993 a skončil podivným přiznáním.

V té době mu bylo 17, přesto u něho nebyl přítomen rodič ani právník. A to přitom ve výslechové místnosti strávil dvanáct hodin (natočeno bylo přitom jen 46 minut). Vzhledem k tomu, že byl zaostalý, mohl se stát snadnou obětí nátlaku.To dokazuje i ona krátká nahrávka. Jeho přiznání je plné nesrovnalostí a nepřesností. Několikrát také mění čas vražd. Jednou to je v devět ráno, jindy dopoledne nebo večer. V jednu chvíli mu také podsunou, že byl, spolu s Echolsem a Baldwinem v kultu. Ihned to dosvědčí a řekne, že v lese honili zaběhnuté psy a účastnili se orgií. Stejně tak mu podsunuli údajnou dobu vražd, a to na noc.

Když se pak konečně setkal se svým právníkem, ten mu ihned poradil, jakmile zjistil způsob vedení výslechu, aby vše odvolal. Přestože tak učinil, policie to nebrala v potaz. Použila to k odsouzení celé trojice. Misskelley dostal doživotí bez možnosti předčasného propuštění. Taktéž skončil i Baldwin. Echols, coby údajný vůdce skupiny, dostal trest smrti.

Znovu se celý případ otevřel v roce 2009, kdy testy DNA potvrdily, že ani jeden z trojice nebyl přítomen na místě činu. Na svobodu se ale dostali až o tři roky později díky takzvané Alfordově žalobě. Ve zkratce podepsali dohodu, že jsou nevinní, žaloba měla ale dostatek důkazů k tomu, aby je odsoudila. Echols skončil v Salemu v Massachusetts, odkud ale prchl do New Yorku. Pronásledoval ho tam totiž syn autora knihy Vymítač ďábla, Mike Blatty. Byl o Echolsově vině bezmezně přesvědčen. Baldwin stál u zrodu společnosti, která pomáhá nespravedlivě odsouzeným, Misskelley zůstal raději v ústraní. Dodnes se všichni tři snaží o absolutní zproštění viny.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: West Memphis Three
Allthatsinteresting.com: The Alleged Crimes Of The West Memphis Three – And Why The Accused Satanic Killers Were Set Free

Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být

Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Podivné vraždy v Memphisu: Odsouzeni byli tři mladíci. Vyšetřování ovlivňovala satanská panika. Pravda vyšla najevo až po osmnácti letech –


Zdroj: Unsplash

V roce 1993 byli v Arkansasu v západní části Memphisu nalezeni tři mrtví chlapci. Nazí, svázaní a odhození v příkopu. Tato tragédie vyvolala mezi lidmi paniku a volání, po co možná nejrychlejším odhalení vraha či vrahů. A tak se i stalo. Do policejního hledáčku se dostala trojice mladíků – Jessie Misskelley Jr., Jason Baldwin a Damien Echols. Proč právě oni?

Misskelley a Echols nedokončili střední, Baldwin mohl vystudovat vysokou, dostal se však do problémů a musel odejít. Echols a Baldwin byli kamarádi, Misskelley byl jen známý. Nebyli si tak, jako skupina, nějak zvlášť blízcí. Přesto byli všichni tři označeni za vrahy.

Těla chlapců, kteří byli později identifikováni jako Christopher Byers, Michael Moore a Stevie Branch, byla nalezena den poté, co je jejich rodiče nahlásili jako nezvěstné. Policisté je objevili v zalesněné oblasti Robin Hood Hills. Leželi v odvodňovacím příkopu. Oblečení bylo rozházené okolo nich. Moore a Branch měli na těle modřiny a řezné rány, Byers měl zmrzačené genitálie. První dva někdo utopil, třetí podlehl svému zranění.

Bizarní povaha vražd vyvolala spoustu otázek. Byli před smrtí sexuálně napadeni? Zabil je někdo, koho znali? Pohybuje se zde predátor? Nebo se stali součástí nějakého sadistického rituálu? Pokud existovaly odpovědi na tyto otázky, rozhodně se nenacházely na místě činu. Nebylo tam ani moc krve. To znamenalo, že sem oběti někdo přinesl. Vodítek k identifikaci pachatele či pachatelů tak bylo pomálu, přesto byla takzvaná memphiská trojka obviněna téměř okamžitě.

Z dochovaných záznamů lze vyčíst, že v tomto případě se kriminalisté řídili spíše „vnějšími faktory“. Za prvé v Americe zrovna panovala takzvaná satanská panika. Za druhé, ani jeden z hochů nesouzněl s konzervativní povahou místních. Echols chodil v černém, poslouchal metal a zajímal se o směr Wicca. Navíc měl kdysi problémy s duševním zdravím. To z něho hned udělalo „kvalitní“ materiál na vraha.

Baldwin byl sice slušňák, ale kamarádil se s Echolsem, tudíž se mu na zádech objevil pomyslný červený terč. Misskelley měl poruchy učení, nízké IQ a podobné zájmy jako oni. Právě ale ona nízká inteligence sehrála důležitou roli během jeho výslechu.

Kontroverzní přiznání

Během prvotního vyšetřování došlo k mnoha pochybným rozhodnutím, která vedla k nesprávnému nakládání s důkazy a možné kontaminaci činu. Nejkontroverznějším prvkem celého případu byl však výslech Jessieho Misskelleyho, který proběhl 3. června 1993 a skončil podivným přiznáním.

V té době mu bylo 17, přesto u něho nebyl přítomen rodič ani právník. A to přitom ve výslechové místnosti strávil dvanáct hodin (natočeno bylo přitom jen 46 minut). Vzhledem k tomu, že byl zaostalý, mohl se stát snadnou obětí nátlaku.To dokazuje i ona krátká nahrávka. Jeho přiznání je plné nesrovnalostí a nepřesností. Několikrát také mění čas vražd. Jednou to je v devět ráno, jindy dopoledne nebo večer. V jednu chvíli mu také podsunou, že byl, spolu s Echolsem a Baldwinem v kultu. Ihned to dosvědčí a řekne, že v lese honili zaběhnuté psy a účastnili se orgií. Stejně tak mu podsunuli údajnou dobu vražd, a to na noc.

Když se pak konečně setkal se svým právníkem, ten mu ihned poradil, jakmile zjistil způsob vedení výslechu, aby vše odvolal. Přestože tak učinil, policie to nebrala v potaz. Použila to k odsouzení celé trojice. Misskelley dostal doživotí bez možnosti předčasného propuštění. Taktéž skončil i Baldwin. Echols, coby údajný vůdce skupiny, dostal trest smrti.

Znovu se celý případ otevřel v roce 2009, kdy testy DNA potvrdily, že ani jeden z trojice nebyl přítomen na místě činu. Na svobodu se ale dostali až o tři roky později díky takzvané Alfordově žalobě. Ve zkratce podepsali dohodu, že jsou nevinní, žaloba měla ale dostatek důkazů k tomu, aby je odsoudila. Echols skončil v Salemu v Massachusetts, odkud ale prchl do New Yorku. Pronásledoval ho tam totiž syn autora knihy Vymítač ďábla, Mike Blatty. Byl o Echolsově vině bezmezně přesvědčen. Baldwin stál u zrodu společnosti, která pomáhá nespravedlivě odsouzeným, Misskelley zůstal raději v ústraní. Dodnes se všichni tři snaží o absolutní zproštění viny.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: West Memphis Three
Allthatsinteresting.com: The Alleged Crimes Of The West Memphis Three – And Why The Accused Satanic Killers Were Set Free

Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být

Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být

RELATED ARTICLES