Pavla prožívá těžké období se svou dcerou Bárou. Jednoho dne ji Bára načapala s milencem a od té doby s ní nemluví. Prohlásila dokonce, že chce odejít bydlet k tátovi, přestože on si našel novou partnerku jako první. Pavla neví, jak jejich vztah napravit.
S manželem jsme se rozvedli před dvěma lety. Zatímco on už žije s novou partnerkou, já zůstala s dcerou Bárou. A doteď nám to spolu skvěle klapalo. Jenže, pak se se stala ta nepříjemná situace…
S Tomášem jsme se už delší dobu scházeli, většinu tehdy, když byla Bára u táty. Báře jsem ho ještě představovat nechtěla, čekala jsem, jak se to dál vyvine. Jednou mě ale chtěl Tomáš překvapit a zastavil se u mě před předchozí domluvy. Zrovna jsem měla home office, tak jsem ho pozvala na chvíli domů. Myslela jsem, že si dáme jen kafe… Jenže se to mezi námi zvrtlo. I když to byla jen taková rychlovka, Bára se vrátila ze školy dřív, než jsem čekala. Vůbec mě nenapadlo, že by nás mohla takhle nachytat.
Když vešla do obýváku, zůstala stát jako opařená. „Mami, co to má znamenat?“ zeptala se šokovaně. Nevěděla jsem, co říct. Naštěstí jsme byli oblečení aspoň ve spodním prádle. Ale samozřejmě jí bylo jasné, co proběhlo. Cítíla jsem se tak trapně. Nechtěla jsem, aby se to dozvěděla tímto způsobem, ale stalo se. Bára se na mě podívala s takovým zklamáním a bez jediného slova odešla.
Nechápu, proč mě tak trestá
Od té chvíle se mnou odmítá mluvit. Zalezla do svého pokoje a když už něco řekne, jsou to jen krátké, chladné odpovědi. Zkoušela jsem to nejrůznějšími způsoby, ale je uražená, jako kdybych provedla nejhorší věc na světě. Pak ale za mnou přišla do kuchyně. „Budu bydlet u táty,“ oznámila mi po pár dnech, jako by to bylo konečné rozhodnutí. A nedala si to rozmluvit. Bolelo mě to. Přitom její otec byl ten první, kdo si našel novou partnerku po našem rozvodu. A Bára se to dozvěděla také náhodou. Jak to, že jemu nic nevyčítá? Proč mě teď takhle trestá?
„Mami, nechci o tom mluvit,“ odpověděla mi, když jsem se snažila znovu situaci vysvětlit. Chci jí říct, že chápu, že zaskočená, ale že i já mám právo na nový vztah, lásku a štěstí. Kamarádka mi radila, ať jí dám čas. „Pavlo, je to pro ni šok, musí si na to zvyknout,“ říkala mi. Jenže ten čas ubíhá a naše vztahy se nezlepší. Dřív jsme byly kamarádky, ale teď mi přijde, jako by se Bára chtěla úplně odtrhnout. Děsí mě, že přijdu domů a bude mít opravdu zabalené kufry. Pořád ale doufám, že to nemyslela vážně. A že by její táta se stěhováním stejně nesouhlasil. To ale nemění nic na tom, že dusno, které mezi námi je, mě strašně trápí.
Teď jsem v situaci, kdy nevím, co dělat dál. Nechci ztratit svou dceru, ale zároveň si myslím, že jsem nic tak strašného neprovedla. Ano, byl to hodně nepříjemný okamžik pro nás všechny, ale už není malá holka, aby se takto vztekala a zkazila vše hezké, co mezi námi bylo. Přála bych si, aby Bára pochopila, že nikdo nechce nahradit jejího otce ani ji odsunout na druhou kolej. Nevím, jak dál, ale cítím, že musím bojovat o naši blízkost, i když to teď vypadá beznadějně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
