Psal se 24. červen roku 2002 a Kara Robinson zrovna pomáhala své kamarádce s domácími pracemi, když se k ní přiblížil neznámý muž. Poté, co si spolu chvíli povídali, vytáhl zbraň a přinutil patnáctiletou drobnou dívku, aby si vlezla do úložného boxu, který měl připravený na zadním sedadle svého auta.
Odvezl ji do svého bytu, kde ji držel dlouhých osmnáct hodin. Následující den ráno se Kaře ale povedl husarský kousek. Zatímco únosce spal, podařilo se jí vyklouznout ven. A poté s hrůzou zjistila, s kým měla tu „čest“.
Na onen osudný den si Kara z Jižní Karolíny naplánovala, že nejprve pomůže své kamarádce, a pak se bude u nedalekého jezera poflakovat se spolužáky a svým přítelem. Sériový vrah Richard Evonitz jí ale její program poněkud pozměnil. Když se svým autem zaparkoval před domem Kariny kamarádky, vypadalo, že půjde o nějakého podomního prodejce. V ruce totiž držel pořadač plný jakýchsi prospektů.
Nejdříve se zeptal, komu dům patří a zda jsou dospělí doma. Když zjistil, že mu nic nehrozí, vyzval Karu, aby si od něho časopisy vzala a předala je pak rodičům. Když k němu přistoupila, ucítila na krku chladný kov zbraně. „Pojď se mnou“, vyzval ji Evonitz. Jakmile se nasoukala do úložného boxu, začala přemýšlet nad útěkem. Rozhodla se, že se nevzdá bez boje. To ještě tehdy vůbec netušila, že ji právě unesl sériový vrah, který už zabil nejméně tři mladé dívky.
Během cesty do vrahova bytu si dívka zapamatovala výrobní číslo úložného boxu, druh cigaret, které únosce kouřil, a dokonce i hudbu, kterou poslouchal. Doufala, že jí tyto informace nějakým způsobem pomohou. Poté, co zastavil, dal Kaře do úst roubík a vynesl ji v krabici dovnitř. Následně ji omámil a několikrát sexuálně zneužil.
Jak později Kara vypověděla, během oněch 18 hodin se zařekla, že nebude „jen tou znásilněnou dívkou, o jejímž osudu rozhoduje tento muž„. V bytě si tak všimla magnetek na lednici. Také se mu nabídla, že uklidí. Během toho si stačila prohlédnout jeho poštu a zjistit, že byl kdysi v námořnictvu. Pak ji ale znovu omámil, svázal popruhy a položil vedle sebe do postele.
Ráno se probudila jako první. Venku byla skoro ještě tma. Pomocí zubů se dokázala osvobodit, tiše vyklouznout z místnosti a projít předními dveřmi. Ihned se vydala na recepci bytového komplexu, kde nahlásila, že byla unesena mužem z inkriminovaného bytu. Nyní byla v bezpečí.
Na policejní stanici dokázala Kara vyšetřovatelům podat poměrně podrobný popis svého únosce. V jeho bytě ho ale nenašli. Mezitím utekl. Úřady ho tak nakonec vystopovaly na Floridě. Po dramatické automobilové honičce spáchal sebevraždu.Kara to těžce nesla. Chtěla se mu v soudní síni podívat do očí a říct mu, že si začal se špatnou dívkou. Chtěla v přímém přenosu sledovat jeho pád.
Naštěstí našla útěchu v tom, že se přišlo i na jeho další oběti. Únos si ale přesto na ní vybral svou daň. Už nebyla tou dívkou, která se smála a ráda objímala. Jako by se uzavřela do sebe. V dospělosti se rozhodla absolvovat policejní akademii. Stala se tak z ní odbornice na sexuální zločiny. Když se ale stala sama matkou, uvědomila si, že musí všechna svá negativa ze sebe vypustit, protože, jak by k tomu přišlo její dítě, že by se k němu bezdůvodně chovala chladně? A tak se rozhodla sejít s pěti dalšími ženami, které prožily totéž co ona a vyzpovídat se. To jí pomohlo posunout se kupředu. Stala se také motivačním řečníkem a hostitelkou úspěšného podcastu o přeživších sexuálních útoků a únosů. Jejím hlavním cílem je nyní pomáhat ostatním dostat se z velmi temného místa, kde kdysi byla i ona sama.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Richard Evonitz
Allthatsinteresting.com: Kara Robinson – The 15YearOld Girl Who Escaped A Serial Killer, Then Helped Police Solve Three Of His Murders
