Miriam se pracovně potkávala s velmi charismatickým mužem. Vždy na ni dlouze hleděl. Když si Miriam myslela, že by z toho mohl být vztah, vyšlo najevo, že neuspěla v mužově výběrovém řízení na partnerku…
Pracuji jako koncipientka v jedné advokátní kanceláři. Za majitelem a mým nadřízeným v jedné osobě chodil na jednání charismatický muž. Při příchodu se na mě vždy krásně usmál.
Několikrát za týden se stalo, že s mým šéfem seděli v předzahrádce restaurace a já šla o polední pauze s kamarádkou na oběd. Pokaždé jsem už z dálky cítila, jak mě neznámý sleduje. Dlouze se na mě díval a mě to vzrušovalo, ale na venek jsem dělala, že si ho sotva všimnu. Až na poslední chvíli jsem otočila hlavu jeho směrem a na pár vteřin jsme se střetli pohledem. On se vždy usmál.
Trvalo pár týdnů, než mě pan neznámý oslovil a pozval na kávu. Tam se mi představil jako Bernard a prozradil, že i on vlastní advokátní kancelář. Bernard byl o 12 let starší a měl neskutečné charisma. V jeho přítomnosti mi hrála každá buňka v těle. Líbil se mi moc, ale odrazoval mě náš věkový rozdíl. S Bernardem jsem chodila pravidelně na kávu jednou měsíčně. Vždy mi lichotil, při pozdravu i odchodu mě políbil na ústa, ale to bylo vše.
A pak naše setkání upadala, až vymizela úplně. Po čase jsem se dozvěděla, že se Bernard oženil. Prý je jeho manželka o generaci mladší než on a ulovila ho půl roku před svatbou. Uvědomila jsem si, že to bylo v době, kdy jsem z něj měla zamotanou hlavu i já a chodili jsme na naše nevinná setkání. Trochu mě to zjištění rozesmutnilo. Musím přiznat, že tenkrát mě Bernard okouzlil. Myslela jsem si, že by z toho mohl být vztah a pomalý rozjezd jsem přikládala jeho nesmělosti. Spletla jsem se.
Nicméně jsem změnila zaměstnání a na Bernarda úplně zapomněla. Asi po roce jsme se náhodně potkali ve městě. Hrnul se ke mně a hned mě políbil na uvítanou. Pozval mě na kávu, kde se choval uvolněně, jako bychom se viděli včera. Dozvěděla jsem se, že je sice ženatý, ale nebránil by se flirtu se mnou. Prý jsem ho kdysi velmi rajcovala, a kdybych byla o pár let mladší, byla bych to já, kdo by byl jeho ženou.
A pak mi vyprávěl o tom, jak jsem ho vzrušovala. Jak se na mě díval a v hlavě mu jely pořádně neslušné představy. Jak jsem ho dostávala svou zdrženlivostí a nevinností. Jak mě touží laskat a mít ve svém životě. Poslouchala jsem ho, dívala se na něj a na chvíli přemýšlela, zda bych si i já nechtěla splnit své dávné sny a touhy. Naštěstí jsem se brzy probrala.
„Bernarde, opravdu ráda tě vidím. Kdysi bych stála o vše, co mi tu dnes nabízíš, ale dnes už je to pryč. Tvoje výběrové řízení vyhrála mladší žena a já nebudu tutovka na sex. Mezi námi zůstane jedno velké neznámé, a to jaký by mohl být náš sex,“ usmála jsem se na něj. Dopili jsme kávu, dali si pusu na rozloučenou a každý odešli jiným směrem. On za svou ženou a já do víru města s nadějí, že někde na mě čeká někdo, pro koho budu jedinečná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
