Milada se rozhoduje ohledně vztahů zásadně podle chování svého kocourka, se kterým je silně propojená. Mnohokrát se jí potvrdilo, že její mazlíček je v úsudku o mužích mnohem bystřejší, než ona sama.
Se svým kocourem Fridolínem máme silné pouto. On dokonce pozná vhodného partnera pro mě. Stačí, když ho přivedu na návštěvu a za moment vím, zda je to ten pravý. Sama můžu mít klidně pochyby, kocour má však pravdu
Svého kocourka Fridolína jsem kdysi našla na ulici, hodně jsme se sblížili. Byl na tom zdravotně zle a nebýt mojí péče a neustálých návštěv na veterině, nepřežil by. Jako by to věděl, hodně se na mě fixoval. Vypiplala jsem si ho z malého hubeného kotěte, takže se pro mě stal tak trochu dítětem. Není tedy divu, že jsme na sebe hodně napojeni.
Fridolín vždy pozná, když mám nějakou nemoc, splín, nebo stres. Umí ze mě vytáhnout „jedy“ nebo špatnou energii. Snažím se mu to oplácet nejlepší stravou, jeho pohodlí je pro mě priorita a co se týče partnerů, Fridolín má hlavní slovo. Nepřivedu mu domů jen tak někoho, vždy se ujistím, že dotyčný nápadník má kočky rád.
Pokud kočky nemusí, nemá ani smysl se blíže seznamovat. Párkrát jsme domů přivedla muže, se kterým jsem si celkem rozuměla. Fridolín má ale na lidi „čuch“ a dá mi hned najevo, zda je to vhodný kandidát pro mě. Jednou se tak vyděsil a celý naježený utekl pod postel. To na něj ten muž jen promluvil. Okamžitě jsem věděla, že tudy cesta nevede.
Jednou se mi ale také stalo, že jsem s kocourem nesouhlasila. Respektive mi bylo líto pustit k vodě muže, který mi připadal tak sympatický. Vídala jsem se s ním dál, přestože se mu Fridolín při jediné návštěvě vyzvracel do boty. Kocour to asi poznal, po každé schůzce mě velmi nedůvěřivě očichával a nechtěl za mnou na gauč.
Po nějaké době se ukázalo, že dotyčný muž je možná fajn, ale taky je to lhář. Celou dobu mě tahal za nos, měl doma manželku s dětmi a tvrdil mi, že je rozvedený. Vídali jsme se v bytě jeho kolegy. Měla jsme poslechnout svého kocoura a teď už to vím. Příště jsem chybu udělat nehodlala.
Příležitost pro schopnost předvídání mého kocourka přišla záhy. Seznámila jsem se s Karlem, který byl docela fajn. Jiskra nepřeskočila, ale hezky se mi s ním povídalo a o starou kočičku přišel teprve nedávno. Dala jsem mu tedy šanci, párkrát jsme zašli na kafe a procházku a pak jsem ho jedno odpoledne pozvala k sobě. Fridolín se choval nečekaně.
Kocourek se od Karla nehnul na krok. Když jsme seděli u čaje na terase, vyskočil mu na klín, před a pak usnul. Takhle se nechoval ještě k nikomu cizímu, byla jsem naprosto v šoku. „Tohle nikdy nedělá, musíš se mu hodně líbit,“ řekla jsem Karlovi upřímně. Už jsem mu ale neprozradila, že na kocourovo mínění hodně dám.
„Fridolíne, tak já ti nevím. Já Karlovi moc šancí nedávala a ty takhle. Ty víš, že na tebe dám,“ mluvila jsem na kocoura, když Karel odešel. Jak jsem slíbila, tak jsme učinila a s Karlem se dál scházíme. Teprve po nějaké době jsem poznala jeho kouzlo a zjišťuji, že je to opravdu perfektní chlap. Po první puse už to navíc jiskří, jak má.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
