Milada vždy ráda tancovala a svou zálibu přetransformovala ve slušný výdělek. Jezdí do německého klubu tančit u tyče. Jenže někdo její tajemství odhalil a rodiče se teď kvůli tomu stydí vycházet z domu.
Celých pět let jsem několikrát týdně jezdila do německého baru poblíž hranic tančit u tyče. Nesvlékala jsem se. Vždy jsem na sobě měla spodní prádlo.
Zákazníci na mě nesahali. Byla jsem dostatečně daleko od natažených rukou. Práce mě bavila, i když byla náročná. Nebylo lehké se osm hodin v kuse lascivně pohybovat, nicméně za ty roky jsem si zvykla, že chodím do práce třikrát týdně a jinak mám volno. Tato frekvence mi zajistila nadstandardní příjem a v Čechách jsem si žila na vysoké noze. Když jsem si chtěla jet odpočinout do luxusní destinace, za měsíc jsem udělala pár směn navíc a mohla jsem vyrazit.
Zákazníci byli štědří a házeli mi pod nohy bankovky. Stačilo pořádně vyšpulit zadeček, smyslně se hýbat a dostali se do varu. Takto inkognito jsem vedla dvojí život. Rodičům, přátelům a sousedům jsem tvrdila, že jezdím do Německa a dělám v hotelu na recepci. Nikdo z okolí neznal pravdu.
S kamarádkou z Německa jsme se dohodly, že si zaletíme na Maledivy. Vzala jsem v baru pár směn o víkendu a to mi zlomilo vaz. V pracovní dny se nestalo, že bych v baru slyšela češtinu, o víkendu to byla jiná. Občas se stalo, že jsem z dálky zaslechla rodný jazyk, ale do minulého měsíce jsem nikoho z rodné vesnice v baru nepotkala.
V osudný večer jsem na sobě měla rudé spodní prádlo, které toho moc nezakrývalo, když jsem z dálky uslyšela: „Teda Milado, tobě to jde! Dobrý!“ Přes reflektory jsem neviděla, kdo na mě volal, ale bylo mi jasné, že se na mě valí pohroma. V den odjezdu na dovolenou moji rodiče ještě nic netušili. Ovšem hned, jak jsem se vrátila, dostala jsem od otce facku.
Matka seděla v kuchyni a brečela. Otec byl rudý vzteky. Křičeli na mě a já najednou pochopila, že se ráno dozvěděli, že pracuji jako prostitutka v německém baru. Co nejklidněji jsem se jim snažila vysvětlit, že sice nepracuji jako recepční, ale rozhodně se neživím jako prostitutka. Svou práci vnímám jako umění s erotickým nábojem. Nikdo na mě v práci nesahá a netančím nahá. Jenže moje vysvětlení rodičům nestačilo.
Oba chodí každou neděli do kostela. A to, čím se živím, je zostudilo. Nejen v komunitě věřících, ale před celou vesnicí. Moji rodiče vždycky vedli spořádaný život a chápu, že jsem jim zasadila pořádnou ránu. Ale nestydím se za sebe. Rozhodla jsem se, že se odstěhuji. Snad to situaci trochu zklidní a časem opadnou i emoce. Se svou prací rozhodně skončit nehodlám. Dokud budu mít mladé tělo, svůj život měnit nechci. I přes riziko, že se na mě budou jezdit dívat hulváti z naší vesnice.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
