Milování s muži je věc, kterou upřednostňuje většina heterosexuálních žen. Margita se za hetero považuje a ráda by se i vdala. Bohužel perspektivu jakéhokoliv vztahu jí spolehlivě ničí sexuální odtažitost, kvůli které nemůže nalézt partnera.
Milování, sex, orgasmy… Témata, která v hojné
míře zaměstnávala už mé spolužačky na gymplu a dnes co chvíli prolétají kanceláří, kde pracuji. Ženy se totiž příběhy o milostných hrátkách rády chlubí, zatímco já, čím víc
historek slýchám, tím víc pochybuji, zda jejich vypravěčky tato činnost skutečně
naplňuje, nebo se jen přetvařují. Já muže ráda mám, obvykle si
i báječně rozumíme, ale sex s chlapem prostě nedávám.
Mám to tak odjakživa. Už jako holka jsem mívala víc kamarádů
mezi kluky než holkami. Tehdy nás spojovaly debaty o seriálech či hrách, dnes zase řeči o ženách. Hodně kluků, i zralých pánů, se mi totiž začne svěřovat ve chvíli, kdy jim jejich drahé polovičky nerozumí, a já,
coby příslušnice něžného pohlaví, mám obvykle najít nějaké řešení.
„Jestli někdo sbalí prince na bílém koni, budeš to ty! Muži za tebou chodí jak náměsíční!“ říkávaly nejen
kamarádky ze školy, ale i máminy známé z práce. Bohužel přesně tohle se nestalo. Muži mě sice vyhledávají, ale když zjistí, že
s nimi nechci spát, jejich zájem opadá. Vyšší level, a to debata o vážném
vztahu či dokonce manželství, už tím pádem nepřichází v úvahu.
Nejsem asexuální, ale čtyři pokusy o
sex se čtyřmi různými muži mi v životě stačily. Ať už totiž šlo o kohokoliv, nikdo z nich mě nedovedl pomilovat tak, abych mohla říci,
že šlo o něco příjemného, natož krásného. Spíše naopak. Všichni se jen
zbytečně potili, vzdychali, dokonce chrochtali, a když už konečně završili své monotónní „kliky“ nad ženským tělem, obvykle bez dalšího zájmu odpadli.
Dva z nich hned po akci zajímal mobil a jeden dokonce usnul, takže „milostné chroptění“
nahradilo chrápání! Z milování tím pádem nebylo nic a samotné mě pak ještě
dlouho trvalo, než jsem z něj požitek mít začala. To ovšem jedině za předpokladu,
že u něj nebude žádný mužský.
Před třemi roky jsem si totiž pořídila vibrátor, a
třebaže podobným věcičkám moc nevěřím, překvapení přišlo brzy. A jaké! Můj nový
plastový přítel byl hebký, tichý, navíc nezaváněl potem, cigaretami ani ponožkami
z tenisek a vibroval vždy tam, kde jsem mu určila. Dokonalost. Netrvalo dlouho
a najednou jsem zjistila, jak ráda s ním trávím večery a jaké euforie
dovedu skrze jeho malou pomoc přivolávat. Jednoduše takové, jaké by žádný
muž nedovedl. Když mám chuť, zvýším rychlost a přitlačím,
když už je zážitek až příliš intenzívní, klidně ho uprostřed akce vypnu a
odložím. Vše je kompletně v mé režii a já jsem pánem vlastního vzrušení.
Ideál! Ovšem s chybami.
Tím, že nejsem na milování ve dvou, zužuje se mi výběr partnera. Leckdo sice tvrdí, že sex pro vztah není
důležitý, ale v mém případě platí opak. Chlapů bych totiž mohla mít na
každém prstě deset, jenže kdykoliv přejdeme z přátelství k milování,
berou do zaječích. Myslela jsem, že i muži hledají spolehlivou polovičku pro
život a ne jen hloupou figurínu na cviky do postele, jenže praxe ukazuje
spíše na to druhé. Třeba se ale pletu a i já nějakého rozumného brzy potkám.
Kéž by!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
