Začalo to nevinně. Marcela, moje žena, vždycky měla ráda pořádek, což jsem považoval za dobrou vlastnost. Ale postupně se její záliba v úklidu změnila v posedlost.
Najednou už nešlo jen o vysávání a prach, ale o sterilní čistotu v každém koutu našeho domu. „Musíme udržovat domov čistý a bez bakterií,“ řekla mi jednoho dne, když jsem se vrátil z práce a našel ji, jak čistí záclony v obýváku. „Marcelo, myslím, že to trochu přeháníš,“ opatrně jsem se jí pokusil naznačit. Ale ona mi odvětila: „Nechci, aby se nám něco stalo kvůli špíně a bacilům.“
Musíme něco udělat
Její posedlost čistotou začala ovlivňovat náš společný život. Nemohli jsme mít návštěvy, protože Marcela se bála, že někdo zanese špínu. Dokonce i náš malý syn Tomáš měl zakázáno hrát si venku, aby „nenanášel špínu dovnitř“. Situace vyvrcholila jednoho večera, když jsem se vrátil domů a našel Marcelu, jak čistí už po páté ten den kuchyň. „To už je moc, Marcelo,“ řekl jsem, když jsem viděl, jak naše domácnost trpí její posedlostí. „Musíme s tím něco udělat.“ Marcela se na mě podívala se slzami v očích. „Nechci, aby nám něco hrozilo kvůli špíně,“ řekla s úzkostí v hlase. Věděl jsem, že musím jednat, aby se situace nezhoršila. Navrhl jsem, aby Marcela navštívila psychologa. Nejdřív byla proti, ale nakonec souhlasila.
Náš domov se začal měnit
Psycholog naše problémy bral vážně. „Vaše žena trpí obsedantně-kompulzivní poruchou,“ vysvětlil mi. „Je to psychická nemoc, kterou je možné léčit.“ Po několika sezeních s psychologem se Marcela začala uvolňovat. Učila se, že svět není tak nebezpečný, jak si myslela, a že trocha špíny nikomu neublíží. Postupně se náš domov začal měnit. Už nebyl sterilním prostředím, ale místem, kde se žije. Tomáš mohl zase běhat venku a hrát si se svými kamarády.
Důležitá je odvaha
Příběh Marceliny posedlosti čistotou je pro mě příběhem o důležitosti hledání pomoci. Ukázal mi, že někdy i dobře míněné věci mohou přerůst v problém, který ovlivní celou rodinu. A že nejdůležitější je mít odvahu přiznat si, že potřebujeme pomoc.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
