Lucie byla vždy po každém rozchodu nějakou dobu sama. Jak říkala, aby se zklidnily emoce a člověk si odžil vše bolavé. Odpustil a s čistou myslí šel v životě dál. Většinou se tato fáze rovnala několika měsícům. Jenže člověk míní a život mění. Při posledním rozchodu Lucie potkala během týdne svou novou lásku.
Nedaří se mi v životě najít svou spřízněnou duši, partnera, milence a kamaráda v jednom. Moje vztahy se vždy po několika letech vyčerpají a přestanou fungovat. Už jsem vzdala myšlenku na založení rodiny.
Měla jsem několik vztahů, ale rozpadly se. Nikdy to nefungovalo přirozeně, vždy jsme jeli na větší či menší kompromis. A často do vztahu vstoupily vnější vlivy jako byla nevěra, exekuce nebo lži. Ze vztahu jsem pokaždé odcházela psychicky unavená a vyčerpaná. Cítila jsem, jak se moje tělo a hlavně mysl musí zregenerovat. Po rozchodu jsem vždy analyzovala důvod rozchodu a snažila se z prožité situace vytěžit maximum pro sebe.
Pochopit, co mi to v životě mělo ukázat a čemu mě to mělo naučit. Zní to asi šíleně, nejsem žádný alternativní člověk, ale mám hloubavou povahu. A věřím, že v životě potkáváme určité lidi, abychom získávali zkušenosti. A poslední přítel mě vyškolil mistrně. To byl omyl už od začátku. Přítelovy oči byly zlé a mě neustále běželo někde na pozadí, že nedělám dobře. Jenže mě Petr doslova ukecal. A když jsem s ním zažila první sex, ztratila jsem poslední zbytek rozumného úsudku.
Bohužel jsem Petra potkala v době, kdy mi tikaly biologické hodiny, a já se za každou cenu snažila najít způsob, jak bychom spolu dokázali komunikovat a fungovat bez věčných hádek. Až za čtyři roky mi došlo, že to nejde. Petr byl manipulátor, egocentrista a samolibý muž. Zatímco já se snažila sebe přizpůsobit jeho požadavkům, Petr vyhledával, co by na mě a mém chování zkritizoval. A v tomto módu jsme fungovali čtyři dlouhé roky.
Vůbec nechápu, že jsem dovolila, aby se mnou někdo tímto způsobem jednal. Ale mistrná manipulace těchto lidí spočívá v tom, že jednají nenápadně, polehoučku a svou oběť rozebírají kousek po kousku. Až ze sebevědomé ženy zbyde troska. Ze zbytku posledních sil jsem sebrala odvahu a Petrovi řekla: „Petře, ukončuji náš vztah. Už mi v něm dlouho není dobře a mám plné zuby našich věčných nedorozumění a mého každodenního obhajování se. Už nechci. Končím.“
Petr na mě chladně koukal, nic neřekl. Jen si u mě v bytě posbíral věci a odešel. Ulevilo se mi a zároveň jsem nechápala, že po čtyřech letech vztahu odešel bez jediného slova. Asi jsem mu za víc nestála. Byl se mnou, dokud jsem poslouchala, a když jsem se vzepřela, byla toto jeho poslední forma jak mě ponížit. Trochu jsem si pobrečela, ale zároveň jsem měla pocit, že můžu svobodně dýchat. Druhý den jsem vyrazila na venkovní výstavu fotografií našeho města. A tam mě oslovil neznámý muž.
Dali jsme se do řeči a pozval mě na kávu. Čas s ním příjemně letěl. Druhý den jsme šli na večeři. Pak na výlet a víkend jsem už trávila u něho. Jakub na mě působil jako moje medicína pro uzdravení. Vyzařoval z něho klid. Když mě objal, cítila jsem se v bezpečí a milování s ním bylo něžné. Jakub od prvního dne říká, že spolu chodíme. Po měsíci jsme si vyznali lásku a naťukáváme se ohledně budoucnosti. A já poprvé v životě cítím, že vše běží jak má. Nenásilně, naprosto přirozeně a čistě. Dodnes nechápu, že jsem byla schopná se v jednom týdnu rozejít a navázat nový vztah. Překvapila jsem samu sebe, ale vůbec toho nelituji.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
