Laura pracuje v administrativě. Po změně šéfa u nich ale došlo ke změně pracovních podmínek a nároků. Nový vedoucí začal Lauře pracovně telefonovat i mimo pracovní dobu a sleduje, kdo se připojí na server o víkendu.
Byla jsem s pracovními podmínkami spokojená do doby, než nastoupil nový šéf. Své úkoly jsem plnila svědomitě, a když bylo potřeba, ráda jsem zůstala v práci déle a úkol splnila.
Od maturity jsem vystřídala dva zaměstnavatele, ani u jednoho jsem ale nebyla spokojená s pracovní náplní. První mi neustále dával najevo, že nemám žádnou praxi, a u druhého jsem dělala dokola pořád tentýž úkon. Z toho bych brzy zblbla. Až u třetího zaměstnavatele jsem našla to, co jsem hledala, a pracuji pro něj čtvrtým rokem.
Zastávám pozici administrativní pracovnice. Tomu odpovídá i výše finančního ohodnocení. Mám na starosti běžné úkony od kopírování dokumentů, odpovědí klientům, třídění obchodních listin až po účtování faktur. Jak říkám, moje pozice je naprosto řadová, a tak si odpracuji svých osm hodin a s čistou hlavou jdu domů. Vyhovuje mi to.
Loni nám odešel vedoucí a na jeho pozici nastoupil nový. Oproti bývalému šéfovi nastavil velice přísná pravidla. Lékaře musíme prioritně navštěvovat mimo pracovní dobu. Telefonuje nám i domů s pracovními dotazy. Rozesílá informace, že o víkendu se bude opravovat server, proto se nemáme připojovat na dálku a zpracovávat došlé dotazy klientů. Působí to na mě jako psychický nátlak, abychom o víkendu věnovali čas práci.
Moje mzda rozhodně není tak velká, abych musela pracovat nad rámec fondu pracovní doby. Jsem zodpovědná, svou práci dělám pečlivě, ale nejsem ochotna podlehnout tlaku nového vedoucího a být neustále na telefonu nebo po víkendech zpracovávat emaily. Někteří moji kolegové totiž podlehli tlaku a každý víkend na pár dotazů odpoví. Když jsem se ptala proč, odpověděli mi: „Evidentně nový šéf sleduje, kdo co udělá nad rámec svých povinností. Tak tomu radši hodinu o víkendu věnuji.“
Od kamarádek jsem neslyšela, že by po nich zaměstnavatel vyžadoval cokoliv nad rámec pracovní doby. A když, dostanou vše zaplacené jako přesčas. Nelíbí se mi, že jsem obyčejný řadový zaměstnanec s neomezenou pracovní dobou. Proč mám být k dispozici na telefonu v době, kdy mi skončila pracovní doba a šéf se rozhodl, že začne pracovat.
Tlaku odmítám podlehnout a při odchodu z práce si pracovní mobil vypínám. Uvidím, jakou odezvu to bude u nového šéfa mít. Zatím nic neříkal. Možná se nepříjemnému rozhovoru nevyhnu. Byla bych docela zklamaná, kdybych kvůli tomu svou práci ztratila. Jinak jsem totiž spokojená.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
