@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }
p { lineheight: 115%; marginbottom: 0.25cm; background: transparent }
a:link { color: #000080; textdecoration: underline }
Kateřina má k alkoholu
striktní vztah a ráda by našla partnera, co to má stejně. Nedaří
se jí to a současný přítel se občas lehce opije a i to jí
připadá odporné. Nejraději by mu zakázala i to jediné pivo.
Myslela jsem si, že když
Matěj (33) pije alkohol sporadicky, bude nám to klapat. Nesnesu
opilé lidi, je mi to odporné, sama si dám alkohol výjimečně.
Matěj to jednou přehnal a já už s ním nemůžu pít. Když jde
ven, stěhuju se radši k mámě.
Mám odpor k alkoholu
Odedávna jsem měla problém s alkoholem. Ne, že bych se ho nedokázala zříct, ba naopak.
Nesnesu pocit, že nad sebou nemám kontrolu. Nikdy si nedávám víc,
než jednu sklenku, ať už jde o pivo nebo víno. Jistě, v mládí
jsem se opila, jako všichni. Většina lidí ale v „pití“
pokračuje klidně ve velkém, kdežto já si už dávám pozor.
Může za to i můj vztah ke
zdravému životnímu stylu. Nevadí mi dobré víno po večeři nebo
bublinky na oslavě. Nenávidím, ale když se pak začne plést
jazyk a lidi se svěřují se svými osobními věcmi. Lidi pak obvykle omílají dokola nějakou nesmyslnou historku anebo se chovají lascivně,
případně jsou z nich rváči. Připadá mi to tak absurdní, že
jsem mívala problém chodit do společnosti, kde se pilo.
Jenže to bych taky nemusela
chodit nikam. Pije se jak na rodinných sešlostech, tak mezi
kamarády. Neznám jediného abstinenta. Jen občas nějakou těhotnou
kamarádku nebo řidiče, co se nudí u limonády. Fakt, že se
neopíjím moje blízké přivádí k myšlence, že se mnou není
legrace a jsem prudérní. Jakoby byla zábava sledovat, jak jim jdou
oči šejdrem. Najít si partnera, co nepije, mi zatím nevyšlo.
Vadí mi, když se napije
Když
vynechám jednoho problematického abstinenta a lektora jógy se
sklonem k odpírání si radostí života, nepotkala jsem muže, co
by nepil alkohol. Matěj nepatřil k těm, kdo chodí na pivo denně.
Neměl potřebu zůstávat někde po nocích a pak se potácet domů.
U nás ho ani nenapadlo nalít si skleničku k televizi.
A
protože jsme si jinak ve všem sedli, myslela jsem si, že bude
Matěj ideální kompromis. Občas si zašel s přáteli na pár piv,
ale nebylo to na denním pořádku. Jenže ani to mi nestačilo. Na
rodinné oslavě se dostal do „spárů“ mého strýčka a vypili
spolu několik panáků domácí slivovice.
Matěj
byl pak jako hadrový panák, chtěl se pořád tulit nebo tančit a
strašně se mi znechutil. Nemohla jsem ho dostat do postele a celý
další den jsem na něj nepromluvila. Od té doby mi vadí, když se
napije, třeba jen trošku. Hned vidím ten skelný pohled a cítím
pohrdání. Když mu někdo chce nalít další skleničku, neumí se bránit, nemá
vlastní vůli. Připadá mi to ubohé.
Když jde na pivo, stěhuju
se k matce
„Všichni pijou, každej to občas přežene. Já nic nevyvádím, jsem hodnej, tak proč ti to tak vadí?“
„Nevím, prostě mě to uráží. Ztrácíš pro mě hodnotu!“ křičela
jsem na něj, když mi řekl, že jde s klukama na „rozlučku se svobodou“. Dovedla jsem si představit, jak taková trapná party asi dopadne. I kdyby Matěj pít nechtěl, ostatní ho donutí.
Rovnou
jsem se na víkend nastěhovala k mámě, abych se na Matěje
nemusela dívat. Byla bych schopná se s ním v té kocovině
rozejít. Nevím, co budu dělat, protože ho mám jinak ráda a asi
těžko mu zakážu přestat pít. Je to dospělý chlap a ne malé
děcko.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
