Kateřina bydlí v ulici, kde aktuálně probíhají rozsáhlé opravy vodovodu. Celý den má tak doma hluk. Poslední dobou se navíc Katce stalo, že na ni dělníci pokřikovali vulgární hlášky.
Pronajala jsem si garsonku v paneláku. Bohužel už dva měsíce po nastěhování započaly v ulici rozsáhlé stavební práce.
Celé léto bylo děsné horko. Panelák byl prohřátý a teploty v bytech neúnosné. Kvůli stavebním pracím jsem si ale celý den nemohla otevřít okno. Opravovali vodovodní řád a také prováděli rozsáhlé terénní úpravy vnitrobloku. Byla jsem zvyklá nechat si celý den otevřenou ventilačku. Severní strana mi zajistila, že po příchodu z práce byl doma čerstvý vzduch.
Jenže celé léto jsem musela větrat jen v noci a ráno vše pořádně zavřít. Jinak se mi do bytu dostával prach ze stavby. S tím se ale člověk popasoval. Opravit se to musí a okna jdou zavřít. Takže pohoda. Trápí mě jiná věc. Do paneláku nelze projít bez toho, aby si člověk nevyslechl vulgární připomínky dělníků.
Říkám tomu cesta hrůzy: třicet metrů podél výkopu. Když se mi to stalo poprvé, měla jsem sukni. Dělníci se mi pod ni koukali, pískali a za zády jsem slyšela vulgární narážky na parametry svého zadku. Znechuceně jsem přišla domů. Představa, že budu muset chodit kolem výkopu denně a jiná cesta neexistuje, mě rozhodila.
Kvůli oplzlým dělníkům se mi ovšem nechtělo chodit v kalhotách. Doufala jsem, že to byl ojedinělý zážitek a že se nebude opakovat. Bohužel jsem se spletla. I v dalších dnech jsem si vyslechla leccos. Poznámky na má prsa, nabídky k sexu, extrémně vulgární popisy sexuálních aktů až po pískání a naznačování masturbace. Zkrátka peklo.
Rozhovorem se sousedy jsme došli k tomu, že dělníci pokřikují na všechny ženy. Když jde okolo starší dáma, jsou reakce negativní a sprosté. U mladých žen je to horší, ty jsou zaměřeny sexuálně. Sousedčin manžel se natolik rozčílil, že vzal iniciativu do svých rukou. Počkal si na stavbyvedoucího a požadoval nápravu chování dělníků. „Už toho mám dost. Co mi vypráví manželka, je za hranou,“ rázně mu udělil výtku. Pokud nedojde k nápravě, začneme podávat stížnosti a volat policii.
Stavbyvedoucí se za dělníky omluvil, ale naznačil nám, že je nesnadné je usměrnit. Jedná se o lidi, kteří žijí na ubytovnách, a firma je ráda, že sežene někoho na těžké práce. Tito lidé jsou prý bez vzdělání a mnohdy pocházejí z prostředí, kde se takto běžně komunikuje. Od té doby se každopádně situace zlepšila. Ještě musíme dva měsíce vydržet a budeme mít tuto záležitost za sebou. Nicméně je to velice nepříjemné a utvrzuje mě to v tom, že se chci pohybovat výhradně mezi kultivovanými lidmi.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
