Judita měla milostný poměr se ženatým mužem. Jezdil za ní dvakrát týdně v ranních hodinách a oddávali se vášni. Judita tyto chvíle zbožňovala. Stal se z nich zvyk, který trval pěkných pět let. Jenže pak přišel rozchod a Judita v novém vztahu nemůže najít pohodu.
Měla jsem ženatého milence. Říkejme mu třeba Jakub. Doma mu to prý neklapalo. Bylo mi jedno, proč je nevěrný své manželce. Mě se to netýkalo. Já chtěla jediné. Jeho přítomnost, doteky a vnímat svůj zrychlený dech.
S Jakubem jsem měla vztah dlouho. Krásných pět let. Ničeho nelituji, stálo to za to. Jakub měl charisma, jeho přítomnost ve mě navozovala pocit klidu. Uměl mě rozesmát. Věřila jsem jeho lichotkám, milovala jeho dárečky a tála pod jeho dotyky. Fakt jsem si to užívala. Přijala jsem svou roli a respektovala tu jeho. Chápala jsem, že má rodinu, kterou nikdy neopustí. Chápala jsem, že má čas jen ráno nebo v době, kdy manželka odjede s dětmi k rodičům. Nikdy jsem tyto zákonitosti nerozporovala. Dvakrát nebo třikrát týdně ráno v šest zazvonil zvonek.
Otevřela jsem Jakubovi v saténové košilce. Zavřela jsem oči a vnímala jeho parfém. Roky používal ten samý. Intenzivní kořeněnou vůni, která se mi vryla pod kůži. Měli jsme dvě hodiny na to, abychom se pomilovali a posnídali. Potom mě odvezl do práce. Možná to někomu přijde málo, ale mě to naplňovalo. Jakub byl v mých očích výjimečný. Asi jsem ho milovala. Před ním jsem měla několik partnerů, ale žádný mě neuměl uspokojit jako Jakub. Uměl to se mnou. Ráno, kdy se se mnou rozešel, si pamatuji dodnes. Otevřela jsem mu v erotickém prádle, jenže místo milování jsem si vyslechla slova o rozchodu. Musela jsem si vzít dovolenou, tak moc mě to zasáhlo.
Trvalo měsíc, než jsem se s jeho odchodem smířila. Probrečela jsem celé noci. Uvědomila jsem si, že jsem celou dobu doufala, že se rozvede a oznámí mi, že jsem jeho osudovou ženou. Nestalo se. Asi za půl roku jsem se dozvěděla zdrcující informaci. Na co já čekala pět let, udělal Jakub kvůli jiné ženě během několika měsíců. Podal žádost o rozvod a začal s ní bydlet. Dostala jsem imaginární facku, která mě probrala do reality. Dala jsem si pár měsíců detoxu od mužů, zaměřila se sama na sebe a snažila se získat ztracenou rovnováhu.
Podařilo se a začala jsem randit s fajn mužem jménem Daniel. Každá jiná by byla nadšená. Dan mě hýčkal. Rozmazloval mě květinami, vymýšlel výlety a zahrnoval mě lichotkami. I milování s ním bylo dokonalé, bylo znát, že v životě hodně trénoval. Ale já na sobě cítila, že si nic z toho neužívám. Chyběly mi stereotypy, které jsem měla s Jakubem. Dan se chtěl milovat večer, jenže mně se to líbilo ráno. Byla jsem tak naučená a vyhovovalo mi to. „Lásko, necháme to na ráno, ju? Líp si to užiju,“ jemně jsem Dana odstrkovala. Tomu se mé prosby nelíbily. Podle jeho slov nebyl ráno prostor k tomu, abychom si vše užili. A Dan neměl rád rychlovky.
Vnímala jsem, jak se ve mně stupňují negativní pocity. Zlost. Zášť vůči Jakubovi, že mě vyměnil za mladou holku. Že jsem mu byla dobrá jen jako zpestření v manželství. Zlobila jsem se, že jsem si v sobě zakódovala zvyky, které mi ničí současný vztah. Byla jsem natlakovaná jako papiňák. Plná hněvu z toho, jak ztracená jsem. A bohužel jsem se nemohla Danovi se svým problémem svěřit. Mohla jsem jen doufat, že to časem odezní.
Jsme s Danielem rok. Dnes večer slavíme výročí. V mé hlavě se nic nezměnilo. Bojuji se svými démony. Naučila jsem se předstírat. Hrát divadlo. Na sílu lámu svoje zvyky, které mě pojí se vzpomínkami. Takže večer nahodím úsměv, erotické prádlo a oddám se divokému sexu, který mě dovede k orgasmu. Jen tomu tělesnému. Ten duševní odešel s Jakubem. Ráno si dám kávu do oblíbeného hrnku, který mi dal Jakub, a udělám si volská oka ze dvou vajec. Zvyk je prostě železná košile.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
