Jindřiška se cítí na vrcholu ženství. Vnímá svou intimní podstatu a potřeby. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se nezamilovala do panice. Jindřiška je v šoku, že v dnešní době je možné ve středním věku narazit na takový exemplář.
Vychovala jsem dceru sama. Po pár letech dost divokého svazku jsme se s manželem rozvedli. Občas padaly nadávky a stačilo málo, aby spory mezi námi nabyly nezvladatelných rozměrů.
Když jsem zůstala na dceru sama, musela jsem počítat každou korunu. Bývalý manžel posílal alimenty všelijak, ale dceru miloval. Često si ji bral a věnoval se jí. Proto jsem se povznesla nad fakt, že občas poslal alimenty s týdenním zpožděním nebo o pár stovek nižší. Dcera byla spokojená a já vlastně taky. Měla jsem čas na sebe. Chodila jsem běhat, někdy měla nějakou tajnou známost nebo jsem byla na brigádě.
Dokázala jsem vydělat i na dovolenou u moře. Sice jen Bulharsko nebo Chorvatsko, ale zážitky jsme s dcerou měly. Dnes už je dospělá a bydlí s přítelem. Asi geny. Taky jsem odešla od rodičů brzy. Já tedy i kvůli tomu, že jsem se brzy stala matkou, ale to byla jiná doba. Dcera taková není. S přítelem pracují, cestují a chtějí trochu poznat svět. To pro mě znamená jediné. Po mnoha letech finančního strádání a péče o dceru jsem zase volná a chytnu život za pačesy.
Jak jsem si slíbila, tak jsem udělala. Nakoupila jsem si krajkové prádlo a začala vysílat signály. Netrvalo dlouho a muži zaregistrovali, že jsem ve hře. Asi jsem byla potvora, ale zaměřila jsem se na ty ženaté. Nechtěla jsem nikoho na trvalý vztah, který časem přejde v manželství. Moje představa byla jasná – žádné starosti, jen sex a zážitky. Doma budu sama a bude to moje relaxační zóna.
Pár let jsem si nezávazně užívala. Byly to vztahy trvalejší, ale měly jasně daná pravidla. Minimální volání, minimální písemná komunikace. Setkání vždy ve stejný den a přibližně stejný čas. Minimalizovali jsme rizika provalení. Ani jeden jsme nestáli o skandál či problémy. Takto jsem to táhla pět let, krásných pět let.
Pak jsem začala chodit do knihovny, kde jsem potkala Miloše, pěkného sečtělého muže v mém věku. Byl extrémně stydlivý, a než jsme navázali hovor, po očku jsme se několik týdnů pozorovali. Další měsíce trvalo, než jsme se domluvili, že zajdeme na kávu. Dozvěděla jsem se, že Milošovou vášní jsou historické knihy. Na vše jsme šli pomalu. Nevinné večerní procházky po Praze, kino a držení za ruku nebo zprávy obsahující přání na dobrou noc. A já se bezhlavě zamilovala do Milošovy čisté duše.
Už při prvním polibku jsem vnímala, že je něco špatně. Miloš neuměl líbat. A když jsem ho doslova svedla a skončili jsme nazí, Miloš byl v posteli velmi neobratný. Neuměl mě vzrušovat rukama, nechtěl orální sex, a když na mně ležel, vůbec do mě nevnikl. Měl penis mezi mými stehny a myslel si, že souloží. Po pár pohybech vyvrcholil. „Jindřiško, asi je ti jasné, že jsi moje první. Je to trapné. Mám tě rád a nechci tě ztratit,“ sklopil zrak Miloš. Jde to pomalu, ale děláme v sexu pokroky. Jinak je Miloš milionový. Jen si budu muset na svůj vrchol ještě pár měsíců počkat. Ještěže si umím poradit sama.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
