Jana Hlaváčová prožila téměř celý život po boku jednoho muže. Její manžel Luděk Munzar byl pro ni vším a právě jeho smrt byla pro herečku momentem, kdy sama ztratila vůli žít.
Jana Hlaváčová po úmrtí prvního manžela Jiřího Michného našla svou osudovou lásku, Luďka Munzara.
Poprvé se herečtí kolegové potkali v roce 1959 při přípravách Topolovy hry Jejich den v Národním divadle.
Tehdy ale byli oba zadaní. Jiskra mezi nimi přeskočila až v době, kdy Munzarova manželka utekla s jiným mužem a Hlaváčové zemřel muž na rakovinu. Herečka byla natolik zamilovaná, že dokonce kvůli tomu vystěhovala z domu svou vlastní matku.
Luděk se sice přemáhal, ale těžce to snášel
Po bolestivé ztrátě manžela si Jana Hlaváčová vzala k sobě svoji maminku, vztahy v rodině se ale prudce zhoršily, když se dala dohromady s Luďkem Munzarem.
„Máma mnohdy trvala na tom, že tohle bude tak a tamto onak. Luděk se sice přemáhal, ale těžce to snášel a já v tom začala lítat, protože jsem jednoho ani druhého nechtěla ztratit,“ svěřila se herečka v knize Tváře bez svatozáře.
Situace se pak natolik vyhrotila, že si musela vybrat mezi svým manželem a matkou. „A přišel den, kdy jsme se musely rozejít. Nikdy v životě by mě nebylo napadlo, že jí jednou řeknu: Mami, musíš pryč. Rozešly jsme se ve zlém, obrečela jsem to, ale věděla jsem, že když to neudělám, rozpadne se nejen moje manželství, ale i můj vztah k ní, protože bych jí to nemohla zapomenout,“ popsala Hlaváčová s tím, že vztah s maminkou se jí po letech opět podařilo navázat, nebyla to ale jednoduchá cesta.
Že zabojovala o srdce toho pravého se ovšem nakonec ukázalo jako to nejlepší rozhodnutí, jelikož manželství vydrželo nádherných padesát let a rozdělila je až smrt umělce v roce 2019. Od té doby neměla už Hlaváčová chuť do života a poslední roky ani nevycházela z domu, kde bydlela se svou dcerou Bárou Munzarovou.
