Pátek, 11 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyHavelské posvícení na poli i v kuchyni: Naši předkové pekli husu a...

Havelské posvícení na poli i v kuchyni: Naši předkové pekli husu a vařili kaldoun –

Posvícení se slaví třetí říjnovou neděli a po svátku svatého Havla, který připadá na 16. 10. Proto se mu říká také Havelské posvícení. Podívejme se spolu nejen na historii posvícení, ale také chutné recepty, které se k němu vážou.

Posvícení je slavnost připomínající vysvěcení místního kostela. Po lidi to byl důležitý den, protože stavbu kostela nejen financovali, ale také se na ní sami podíleli. Pak kostel převzala církev a začala jej spravovat. Jak je ale možné, že se posvícení slaví v jeden den, když k dostavbě a vysvěcení kostelů docházelo v různých obcích v různých termínech?

Kdy se koná posvícení a co to je

Podle informací Českého rozhlasu císař Josef II. v roce 1786 rozhodl pragmaticky, že se posvícení u nás bude slavit v jeden den – třetí neděli v říjnu.

Posvícení má několik názvů. Díky již zmiňovanému císaři Josefu II. se mu říká i císařské. Protože se koná po svátku svatého Havla, tak má název i Havelské posvícení. Pro Moraváky jsou to zas hody. A protože jsou lidé kreativní a rádi slaví, někde kromě císařských hodů mají ještě své vlastní, které se vztahují k místnímu datu vysvěcení kostela.

Tento den byl pro naše předky důležitým předělem, přecházelo se od práce venku k práci uvnitř. Vinaři, sadaři, rolníci a vůbec všichni hospodáři dbali na to, aby měli hotové práce na poli. A pak se hodovalo. Pekly se posvícenské koláče, ale hlavně husa nebo kuře.

Pranostiky na svatého Havla

Jak už jsme si řekli, svátek svatého Havla značil předěl v životě hospodářů, proto není divu, že se k tomu váže spousta pranostik:

  • Svatý Havel do zelí zajel.
  • Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
  • Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
  • V havelském týdnu se již nemá vysévat žito.
  • Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé.
  • Opadáli listí do svatého Pavla, svatý Havel zastaví na poli práci.
  • Suchý Havel oznamuje suché léto.
  • Jaký den Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
  • Svatý Havel se má k zimě jako svatý Jiří k létu.

Co se jí na posvícení

Pokud bychom se drželi tradic našich předků, podle kulinářského webu Toprecepty začneme posvícenský den jáhlovou kaší. Její příprava je poměrně jednoduchá. Jáhly se uvaří v mléce a následně smíchají s rozinkami a skořicí. Toto jídlo je skvělým startem do nového dne, protože jáhly nám dodají energii a dlouho trvající pocit sytosti.

K obědu se tradičně vařil kaldoun, což je hutná polévka připravená z drobů a zbytků, třeba křídel nebo krku. Nejčastěji se připravoval husí kaldoun, čímž se dostáváme ke zlatému hřebu posvícení – posvícenské huse. Tu ovšem mohla nahradit i kachna nebo kuře. Pečená husa se podávala se zelím a když maso došlo, k zelí se nakrájel chléb.

Sladkou tečkou dne jsou kynuté posvícenské koláče s mákem, povidly nebo tvarohem. Připravovaly se také takzvané posvícenské ořechy, malé koláčky z ořechů, másla, cukru a mouky.

Recept na posvícenskou husu

Pečená husa se zelím bude ozdobou každého posvícení. Nejenže skvěle chutná, ale s trochu péče ji zvládne upéct každý. Podle tohoto receptu budete potřebovat jenom mladou husu (cca 3,5 kg), čerstvou majoránku, vodu a sůl.

Mladou husu omyjeme a očistíme. Vyjmeme vnitřní sádlo, které ale nepatří do koše, protože jej ještě budeme potřebovat. Sádlo totiž dáme na dno pekáče, kde vyskládáme také několik stonků majoránky.

Husu osolíme zvenčí i uvnitř a vložíme do ní majoránku. Pak ji položíme do pekáče prsíčky dolů, podlijeme horkou vodou a na vrch dáme pár stonků majoránky. Pekáč přikryjeme a vložíme do trouby rozpálené na 200 °C.

Počkáme půl hodiny, husu otočíme a teplotu snížíme na 180 °C. Teď se bude péct dalších třicet minut. Husu je potřeba průběžně podlévat a polévat výpekem. Vhodné je také propichovat tukové polštářky a podle potřeby odebírat vypečené sádlo. Poté husu naporcujeme na čtvrtky a pečeme odkrytou přibližně půl hodiny. Díky polévání nám vznikne křupavá kůrčička. Tuto báječnou pečenou husu podáváme s knedlíkem a se zelím.

Zdroje informací:
Temata.rozhlas.cz: O posvícení
Pranostik.cz: Pranostiky na 16. října – Havel
Toprecepty.cz: Babiččina pečená husa, Znáte Havelské posvícení? Sestavte si s námi v říjnu sváteční posvícenské menu od snídaně až po večeři

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Havelské posvícení na poli i v kuchyni: Naši předkové pekli husu a vařili kaldoun –

Posvícení se slaví třetí říjnovou neděli a po svátku svatého Havla, který připadá na 16. 10. Proto se mu říká také Havelské posvícení. Podívejme se spolu nejen na historii posvícení, ale také chutné recepty, které se k němu vážou.

Posvícení je slavnost připomínající vysvěcení místního kostela. Po lidi to byl důležitý den, protože stavbu kostela nejen financovali, ale také se na ní sami podíleli. Pak kostel převzala církev a začala jej spravovat. Jak je ale možné, že se posvícení slaví v jeden den, když k dostavbě a vysvěcení kostelů docházelo v různých obcích v různých termínech?

Kdy se koná posvícení a co to je

Podle informací Českého rozhlasu císař Josef II. v roce 1786 rozhodl pragmaticky, že se posvícení u nás bude slavit v jeden den – třetí neděli v říjnu.

Posvícení má několik názvů. Díky již zmiňovanému císaři Josefu II. se mu říká i císařské. Protože se koná po svátku svatého Havla, tak má název i Havelské posvícení. Pro Moraváky jsou to zas hody. A protože jsou lidé kreativní a rádi slaví, někde kromě císařských hodů mají ještě své vlastní, které se vztahují k místnímu datu vysvěcení kostela.

Tento den byl pro naše předky důležitým předělem, přecházelo se od práce venku k práci uvnitř. Vinaři, sadaři, rolníci a vůbec všichni hospodáři dbali na to, aby měli hotové práce na poli. A pak se hodovalo. Pekly se posvícenské koláče, ale hlavně husa nebo kuře.

Pranostiky na svatého Havla

Jak už jsme si řekli, svátek svatého Havla značil předěl v životě hospodářů, proto není divu, že se k tomu váže spousta pranostik:

  • Svatý Havel do zelí zajel.
  • Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
  • Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
  • V havelském týdnu se již nemá vysévat žito.
  • Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé.
  • Opadáli listí do svatého Pavla, svatý Havel zastaví na poli práci.
  • Suchý Havel oznamuje suché léto.
  • Jaký den Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
  • Svatý Havel se má k zimě jako svatý Jiří k létu.

Co se jí na posvícení

Pokud bychom se drželi tradic našich předků, podle kulinářského webu Toprecepty začneme posvícenský den jáhlovou kaší. Její příprava je poměrně jednoduchá. Jáhly se uvaří v mléce a následně smíchají s rozinkami a skořicí. Toto jídlo je skvělým startem do nového dne, protože jáhly nám dodají energii a dlouho trvající pocit sytosti.

K obědu se tradičně vařil kaldoun, což je hutná polévka připravená z drobů a zbytků, třeba křídel nebo krku. Nejčastěji se připravoval husí kaldoun, čímž se dostáváme ke zlatému hřebu posvícení – posvícenské huse. Tu ovšem mohla nahradit i kachna nebo kuře. Pečená husa se podávala se zelím a když maso došlo, k zelí se nakrájel chléb.

Sladkou tečkou dne jsou kynuté posvícenské koláče s mákem, povidly nebo tvarohem. Připravovaly se také takzvané posvícenské ořechy, malé koláčky z ořechů, másla, cukru a mouky.

Recept na posvícenskou husu

Pečená husa se zelím bude ozdobou každého posvícení. Nejenže skvěle chutná, ale s trochu péče ji zvládne upéct každý. Podle tohoto receptu budete potřebovat jenom mladou husu (cca 3,5 kg), čerstvou majoránku, vodu a sůl.

Mladou husu omyjeme a očistíme. Vyjmeme vnitřní sádlo, které ale nepatří do koše, protože jej ještě budeme potřebovat. Sádlo totiž dáme na dno pekáče, kde vyskládáme také několik stonků majoránky.

Husu osolíme zvenčí i uvnitř a vložíme do ní majoránku. Pak ji položíme do pekáče prsíčky dolů, podlijeme horkou vodou a na vrch dáme pár stonků majoránky. Pekáč přikryjeme a vložíme do trouby rozpálené na 200 °C.

Počkáme půl hodiny, husu otočíme a teplotu snížíme na 180 °C. Teď se bude péct dalších třicet minut. Husu je potřeba průběžně podlévat a polévat výpekem. Vhodné je také propichovat tukové polštářky a podle potřeby odebírat vypečené sádlo. Poté husu naporcujeme na čtvrtky a pečeme odkrytou přibližně půl hodiny. Díky polévání nám vznikne křupavá kůrčička. Tuto báječnou pečenou husu podáváme s knedlíkem a se zelím.

Zdroje informací:
Temata.rozhlas.cz: O posvícení
Pranostik.cz: Pranostiky na 16. října – Havel
Toprecepty.cz: Babiččina pečená husa, Znáte Havelské posvícení? Sestavte si s námi v říjnu sváteční posvícenské menu od snídaně až po večeři

RELATED ARTICLES