Eva má jedinou dceru a chce pro ni to nejlepší. Ema byla deset let ve vztahu s nevěrníkem a sobcem. I přes to, že zažila peklo, pomalu, ale jistě obnovuje svůj neperspektivní vztah. Eva těžce nese dceřiny vztahové problémy a nechápe její destruktivní chování.
Deset let dělám dceři vrbu. Kdykoliv má krizi ve vztahu, volá mi. A s tím blbcem má krizi obden. Nevím, proč lpí na vztahu zrovna s tímto despotou.
Otec Emy byl hodný člověk, milující manžel i otec. Prožila jsem s ním celý život, dokud nás před rokem rozdělila smrt. Dodnes jsem se s odchodem své životní lásky nesmířila. Kdyby Ema vyrůstala v nějaké asociální rodině, dokázala bych pochopit, proč setrvává v neperspektivním vztahu. Ale dcera byla celý život milována. Kdykoliv potřebovala, dostala od nás, rodičů, pomocnou ruku.
V době, kdy manžel umíral, dcera v sobě našla sílu a s partnerem Milanem se rozešla. Asi už neměla kapacitu se denně hádat, a navíc nést smutek z otcova odcházení. Můj manžel umíral s vědomím, že jeho dcera dokázala z problematického vztahu odejít. I on totiž věnoval dceři neuvěřitelné množství času, když se potřebovala vypovídat ze svého trápení. Už rok truchlím a jedinou radost mi dělalo vědomí, že si dcera vyřešila toxický vztah.
Ema nerada poslouchala moje rady. Potřebovala se vždy jen vypovídat, upustit páru a možná chtěla i politovat. Ale ač rad od nás, rodičů, dostala nepřeberné množství, nechala si od partnera šlapat po hlavě. Podváděl ji jak na běžícím páse, veškeré naspořené peníze utratila za dárky pro tohoto ničemu a co bylo nejhorší, dokonce ji občas dal i facku. Nechtějte jako rodiče poslouchat nářky svého dítěte, které si nenechá poradit.
To byl případ mojí Emy. „Mami, už nemůžu dál. Zase je u jiný ženský. Včera jsme se kvůli tomu pohádali. Házel věcma a rozbil židli. Fakt jsem se bála, že zbije i mě,“ takto mi brečela do telefonu dvakrát do měsíce. Vždy jsem jí nabídla, že jí pomohu se odstěhovat. Nabídla jsem jí střechu nad hlavou, podporu a poslední dobou ji motivovala i společným odpočinkem u moře, když se s tím psychopatem rozejde. Nic nepomohlo. Ema se vybrečela a zase se k němu poslušně vrátila.
Když zemřel manžel, Ema se s Milanem rozešla. „Mami, cítím se fantasticky. Měla jsem to udělat už dávno,“ objímala mě. Jenže potom jsem si začala všímat, že si sem tam zavolají. Když byla Ema u mě na návštěvě, neustále psala zprávy. O Milanovi se nechtěla vůbec bavit a já nabyla dojmu, že mi dcera lže. Mlží. Věděla, co bych jí řekla v případě, kdyby mi prozradila, že je s Milanem v kontaktu.
Bohužel realita byla ještě horší. Včera u mě byla dcera na návštěvě a už musela s pravdou ven. „Mami, nebude se ti to líbit, ale vídám se s Milanem a za dva dny spolu jedeme na dovolenou. Neboj, mám to pod kontrolou. Už jsem jiná. Už se sebou nenechám vorat,“ tvrdila mi Ema sebevědomě. Celou noc jsem z té informace nespala. Nesouhlasím s dceřiným vztahem, ale to je asi tak jediné, co s tím mohu dělat. Je vážně bolestné sledovat, jak se vlastní dítě řítí do záhuby a není mu pomoci. Mé dceři bude 50 let, měla by to být žena s bohatými životními zkušenostmi, ale místo toho se chová naprosto sebedestruktivně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
