Bolest provází ženy u porodu od počátku věků. Objevení anestetik v první polovině devatenáctého století dávalo naději na změnu. Zpočátku však v lékařské komunitě existoval silný odpor proti tomu, aby porodníci pomáhali ženám použitím éteru a chloroformu. Myšlenka bezbolestného porodu se v lepší společnosti začala šířit až díky postoji královny Viktorie.
Od roku 1841 zastával američan Charleis Meigs pozici profesora porodnictví a „ženských nemocí“ na Jefferson Medical College ve Filadelfii. Se ženami zacházel jako s mučednicemi, jejichž jediným smyslem existence bylo mateřství. Podle jeho názoru Bůh seslal na matky při porodu bolest, aby pak své děti milovaly ještě o něco víc.
Strach z porodu, který nedovolí spát
Skotský porodník James Young Simpson, se kterým Meigs často vedl spory, si naopak vůbec nemyslel, že utrpení je zušlechťující. V roce 1847 při mimořádně obtížném porodu aplikoval trpící rodičce éter – plyn, který při vdechování ulevuje od bolesti. Dovolil to, protože bylo nutné použít kleště.
Ve stejném roce se dozvěděl i o výhodách chloroformu, sladce páchnoucího narkotického plynu, jenž byl zaveden jako anestetikum. Jednoho večera při testování účinků plynu se svými přáteli (samozřejmě čistě pro vědecké účely) zjistil, že uživatel nejprve upadne do stavu euforické radosti, a poté do klidného spánku. O pár dní později mu zavolal kolega, lékař v penzi, jehož manželka Jane Carstair měla porodit své druhé dítě. Porod prvního dítěte trval tři dny. Představa, že znovu zažije totéž, ženu děsila a nedala jí v noci spát.
Když konečně přišly kontrakce, Simpson se po třech a půl hodinách rozhodl, že jí podá chloroform. Žena usnula a o půl hodiny později přišla na svět její dcera. Když se pak probudila, řekla, že je připravená rodit. K jejímu překvapení ale zrovna do pokoje vešla sestra s jejím dítětem v náručí. Byla to dcera a pojmenovali ji Anesthesia.
Bolest jako projev životní síly
Meigs se samozřejmě postavil proti popularizaci používání chloroformu při porodech. V dopise Simpsonovi z roku 1848 píše, že bolest je nejžádanější, nejočekávanější a nejtradičnější projev životní síly. Věřil, že ženy potřebují jen povzbuzení a že jim rady a samotná přítomnost mužského porodníka přinesou úlevu.
Také se domníval, že ženy cítí bolest pouze při kontrakcích a že během porodu, který v průměru trvá čtyři hodiny (to je však zcela mylné tvrzení), jich nemají více než padesát a ne delší než třicet sekund. Porodní bolest tak trvá, podle jeho výpočtů, maximálně dvacet pět minut.
Použití chloroformu, který v očích Meigse podkopává morálku žen, tak nebylo vůbec opodstatněné. Meigs byl přesvědčen, že celý proces jde snadno vydržet a že případné výkřiky bolesti jsou výbornou indikací pro lékaře, který provádí složitější porod. James Young Simpson mu však odporoval, že porodník, který potřebuje slyšet křik a sténání, by kleště neměl vůbec brát do ruky.
Proti používání chloroformu protestovali i další porodníci. Někteří z nich také tvrdili, že porodní bolest je přirozený a žádoucí jev. Jiní věřili, že chloroform je nebezpečný, nebo je v odborných názorech řídilo náboženské přesvědčení. A našli se i takoví, kteří se báli, že se „opilé“ ženy promění v sexuální bestie, protože ztratí veškeré zábrany.
Anglický gynekolog William Tyler Smith s nimi nesouhlasil. Věřil, že bolest neutralizuje „sexuální emoce“ uvolněné během porodu. Slušné ženy by nikdy ani ve snu nenapadlo opustit svou cudnost a sebeovládání v tak intimní situaci.
Osmé dítě královny Viktorie přišlo na svět 7. dubna 1853. Předchozí porody vydržela stejně jako kterákoli jiná žena v jejím království, jak v palácích, tak v chudinských čtvrtích. Nesouhlasila však s předpokladem, že by se při porodu mělo trpět, ať už z důvodu fyzického, nebo morálního. Těhotenství nenáviděla, označila ho za „temnou stránku“ manželství. Porod byl podle ní „naprostým porušením jakéhokoli smyslu pro slušnost“. Při porodu 8. dítěte si mohla poprvé, pomocí chloroformu, ulevit. Vdechovala ho skrz sametovou masku připevněnou k mosaznému inhalátoru. Bolest ji přešla po třiapadesáti minutách. Ráno jí sice bylo na omdlení, což ale bohatě vyvážil fakt, že poprvé jí narození dítěte přineslo hlavně velkou radost.
Fakt, že chloroform při porodu využila samotná královna, myšlenku bezbolestného porodu zpopularizovalo. Už nebyl vnímán jako krajní možnost, ale jako právo každé rodičky. Bylo těžké tvrdit, že je jeho použití nemorální, když jeho příznivkyní byla sama panovnice. Tento „luxus“ si ale bohužel mohly ještě dlouho dovolit jen ženy ze střední a vyšší třídy. Právě ony měly prostředky na to zaplatit si lékaře, jenž věděl, jak podávat chloroform, a souhlasil s tím.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Viktorie (britská královna)
Wielkahistoria.pl: Królowa Wiktoria zapoczątkowała trend, który odmienił życie milionów kobiet. Zaważyło jej podejście do porodu
