Daniel se snaží přistupovat k výchově dětí zodpovědně. Je přesvědčen, že když se starají o zvířata, vyvíjí se u nich emoční inteligence a budou z nich v dospělosti empatičtí lidé. Zapojil do výuky moderní technologie, a navíc celá rodina koná dobro.
S manželkou Janou jsme si pořídili tři děti. Kluci by nejraději trávili čas u počítače. To se nám s manželkou nelíbí, a tak vymýšlíme různé výlety a aktivity, abychom odlákali jejich pozornost směrem k venkovním aktivitám.
Kluci chodí na první stupeň základní školy. Bohužel jsme se setkávali už v první třídě s tím, že jejich spolužáci měli mobilní telefony, tablety a povolený neomezený čas na počítači. „Jani, to je odraz lenosti jejich rodičů. My takoví nebudeme, viď?“ často jsme se na toto téma bavili s manželkou. A tak se snažíme o víkendu vymýšlet program šitý na míru našim klukům. Odpoledne pak mají kluci zaplněná zájmovými kroužky.
Abychom je nevyčlenili z kolektivu, mají povoleno, že mohou půl hodiny denně strávit na počítači. Je důležité zamezit tomu, aby se jim spolužáci smáli nebo je šikanovali za to, že by nebyli v obraze. S manželkou máme k dnešní době výhrady. Nelíbí se nám trend sociálních sítí, infuenceři a trávení veškerého volného času na mobilu či počítači. Zdá se nám, že mizí pohybová zdatnost dětí, přirozené pudy sebezáchovy. Všichni si myslí, že jsou nesmrtelní, protože se dívají na nereálná videa na internetu.
Jsme s manželkou přesvědčeni, že když se děti starají o zvířata a mají zodpovědnost za jejich život, stávají se lepšími lidmi. Jsou všímavější k okolí, rozvíjí se jejich emoční inteligence a jsou v dospělém životě lidštější. Proto máme doma malou zoologickou zahradu. Kluci se starají o morčata, rybičky a afrického šneka. Samozřejmě jim pomáháme. A protože je léto, vysvětlujeme klukům, že i zvířata venku mohou trpět žízní a hladem.
Takže jsme na zahradě zbudovali několik krmítek a pítek s vodou. Kluci každý den doplňují granule do mističek a ráno se utíkají podívat, zda je vše snědené. Pokaždé naleznou misku prázdnou. Vedou pak s námi debaty, která zvířata asi v noci obsah misek zpracovávají. Zakoupil jsem proto fotopast a připevnil ji poblíž místa, kam dáváme jídlo pro toulavé kamarády.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že na granule chodí ježek. Kluci jsou novou hrou nadšení. Jednou týdně si stahují fotky z fotopasti a různě si je v počítači upravují. Jsme s manželkou rádi, že jsme našli zábavu, která je komplexní. Kluci se naučí starat o zvířata, stahovat fotky do počítače, upravovat je a zálohovat. Tudíž povolený čas na počítači nestráví hraním her, ale nějak smysluplně.
Neděláme si iluze, že postupem času se jejich zájem o počítač a hry nebude zvyšovat. V pubertě už asi nebudeme schopní jejich zájem odklonit jinam, ale dokud jsou malí, je na nás, abychom je směřovali správným směrem. Pokud jim vytvoříme vazby na sport, cestování a venkovní aktivity, budou méně inklinovat k výpočetní technice. Budou ji využívat jako zdroj informací, ale nebudou chtít ztrácet čas hraním her. To je náš názor a jsme zvědaví, zda naše teorie obstojí v praxi.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
