Říká se, že rodina je základ nejen státu, ale ani na ni se někdy nelze spolehnout. Svoje si zažil Daniel, který odhalil šílenou zradu, která ho připravila o celou rodinu.
Nikdy by mě nenapadlo, že lidé, které mám nejblíž, by mě mohli tak zradit. Moje nevlastní matka byla pro mě vždycky oporou. Když si vzala mého otce, bylo mi osmnáct, už jsem věděl, kdo jsem, a ona to přijala bez jediného mrknutí oka. Byla vždycky ta, ke které jsem se obracel, když jsem potřeboval někoho, kdo mi rozumí. Můj otec byl uzavřenější, nikdy jsme spolu neměli hluboký vztah. Ale ona? To bylo něco jiného. Byla pro mě jako druhá matka, což je trochu ironické vzhledem k tomu, co se stalo.
S přítelem jsme spolu byli tři roky. Myslel jsem, že jsem našel toho pravého. Byl okouzlující, vtipný, a i když náš vztah nebyl dokonalý, byli jsme šťastní. Jenže časem jsem si začal všímat malých změn. Jeho telefon byl vždy po ruce, ale najednou ho začal schovávat. Byl častěji mimo domov s výmluvami, které se zdály být čím dál tím průhlednější. Měl jsem podezření, že mě podvádí, ale nevěděl jsem s kým.
Jednoho dne jsem u nevlastní matky doma náhodou našel něco, co jsem tam nečekal – přítelův svetr. Snažil jsem si namluvit, že jsem se musel splést, že je to jen náhoda. Ale moje mysl se nedokázala ubránit myšlence, že mezi nimi něco je. Pochopitelně jsem to ignoroval, protože koho by napadlo, že člověk, který vám říká, jak vás miluje, vás zároveň zradí s někým z vaší rodiny?
Začal jsem si dávat dohromady střípky. Slyšel jsem o nepravidelných návštěvách mého přítele u nevlastní matky, na kterých prý probírali můj vztah s otcem, ale stále víc mi to připadalo divné. Proč spolu oni dva řeší vztah, který já s otcem neřeším?
Když jsem je jednoho dne načapal spolu, málem jsem se sesypal. V tu chvíli mi došlo, že jsem ztratil nejen partnera, ale i rodinu, která mě měla podporovat. Tenkrát jsem se otočil a odešel jsem. Byl jsem v šoku, cítil jsem se zrazený a ponížený, ale nakonec jsem našel sílu jim to říct do očí. „Já jsem vás viděl spolu. Nechce se mi tomu věřit, ale je to tak a ani jednoho z vás už nikdy nechci vidět.“
Po této konfrontaci jsem se rozhodl, že už tohle nebudu nikdy tolerovat. Opustil jsem nejen svého přítele, ale i rodinu. Už nikdy jsem se neohlédl zpět. Byl to těžký krok, ale pochopil jsem, že zasloužím něco lepšího – život, který je postaven na důvěře a respektu, ne na zradě. Ztratil jsem oba najednou, ale získal jsem zpět sám sebe.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
