Jean Merilyn Simmons byla filmovou senzací padesátých let. Její ohromující vzhled jí zajistil hned několik velkých rolí. To ale s sebou přineslo i nemalé problémy. Tato kráska britského původu přitahovala pozornost mužů, jakými byli Howard Hughes či Richard Burton. Jenomže takový druh pozornost má i své temné stránky.
Jean Simmons se narodila v lednu 1929 v Londýně. Její otec Charles získal bronzovou medaili na Letních olympijských hrách v roce 1912. Jean ale mířila o něco výš, konkrétně ke zlatu, tomu oscarovému. Ale než si mohla říct ano, dokázala jsem to, čekaly ji chvíle plné vzestupů i pádů.
Simmons věděla, že má talent na zábavu, protože se na jevišti, po boku své sestry, objevila ve velmi raném věku. Její ambice ale byly zpočátku skromné. Chtěla se stát akrobatickou tanečnicí. Pak ale přišel nečekaný zvrat. V šestnácti přišla náhle o otce. Svůj smutek se snažila překonat tancem, do něhož dávala vše. Díky tomu si jí všiml režisér Val Guest, který ji obsadil do filmu Give Us the Moon po boku megastar Margaret Lockwood. Mohla si gratulovat, porazila více než 200 uchazeček.
Během následujících let se objevila v několika dalších snímcích, kde však dostala spíše menší roli. Ale i tak v nich zazářila, nebo spíše zahořela. V Great Expectations jí od svíčky chytla zástěra. A hořela v ní i láska. Během prací na filmu Caesar a Kleopatra se seznámila s hercem Stewartem Grangerem. Jí bylo 16, on byl o 15 let starší, nejdříve tak svůj vztah započali přátelstvím. Mohla se tak plně věnovat další práci. V roce 1948 získala za roli Ofélie v Hamletovi nominaci na Oscara. Při natáčení Modré laguny ale přišla skoro o život. A to při autonehodě.
Naštěstí vyvázla. O rok později již slavila jednadvacáté narozeniny, a to znamenalo, že se může kamarádský vztah se Stewartem změnit v milenecký. Ten byl pak zakončen svatbou. S přibývající popularitou si jí ale začali všímat i jiní nápadníci, třeba Howard Hughes. Ten, aniž by jí něco řekl, koupil její smlouvu od produkční společnosti The Rank Organisation, což znamenalo, že se ocitla v rukou mocného hollywoodského prudenta, který jí je navíc posedlý. Když to zjistil její manžel, dal Hughesovi jasně najevo, že pokud na ni sáhne, bude toho litovat.
Hughes se rozhodl, že když ji nemůže mít, aspoň se jí pomstí. Během natáčení filmu Angel Face musela herečka čelit režisérovi Ottu Premingerovi, který s ní nejednal v rukavičkách. Hughes mu řekl, že když film natočí za 18 dní, obdrží zajímavý bonus. Režisér neváhal ani minutu, a navíc si užíval, že herec Robert Mitchum herečku neustále fackoval. Pořád to pro něho nebylo „opravdové“. Jednou ale Robertovi došla trpělivost a vrazil režisérovi. Ten zrudnul jako rak, utekl z placu a požadoval okamžitý Mitchumův vyhazov. Herec byl ale příliš slavný, takže se musel režisér potupně vrátit a pokračovat v práci.
Nikdy mu ale jeho chování neměla za zlé, odpustila mu. Rozhodla se ale z nevýhodné smlouvy vyvázat soudně. A když už tam byla, začala řešit i manželství. Počátkem roku 1960 se rozvedli. To ale neznamenalo, že je úletům konec.
Naposledy se zapletla s režisérem Richardem Brooksem, s nímž pracovala na filmu Elmer Gantry. Po svatbě porodila holčičku. Během šedesátých let se jí moc nedařilo. Pracovní nabídky chodily jen velmi málo, a tak začala volný čas vyplňovat alkoholem.
V roce 1977 se po dlouhých dvaceti letech rozešla s manželem. O tři roky později se konal rozvod. Ihned poté nastoupila na protialkoholní. Jakmile byla vyléčena, vrátila se k herectví, kde opět zazářila. Věnovala se však hlavně divadlu a televizi. Zemřela 22. ledna 2010 ve věku 80 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Jean Simmons
Factinate.com: Boastful Facts About Jean Simmons, The British Beauty
