„Trápí mě revma.“ Věta typická pro naše prarodiče, až se stala synonymem stáří. Revmatická onemocnění ale nejsou výsadou seniorů. A za bolestmi kloubů nemusí být jen revma. Současná medicína dokáže odhalit artrózu, artritidu i třeba revma nebo osteoporózu v brzkém stadiu a zamezit jejich progresi.
Podle statistik Státního zdravotního ústavu je artrózou celoživotně zasaženo 11,5 procenta obyvatel mezi 25 a 64 lety. S revmatoidní artritidou žije necelých pět procent dospělých Čechů. Osteoporózu – řídnutí kostí – má každá třetí žena a pátý muž nad 50 let. Nemoci postihují nejvíce klouby dolních končetin, zejména kolenní a kyčelní klouby, ale především v chladném počasí se obvykle přidávají také bolesti drobných kloubů ruky.
„Pacienti s revmatoidní artritidou reagují na změny počasí a teplot nejsilněji. Nižší teplota výrazně ovlivňuje citlivost nervových zakončení, která se nacházejí v kloubním pouzdru, a zhoršuje tak pocity bolesti. Vliv má také nižší atmosférický tlak, který působí na otok a tím i zvýšenou citlivost kloubu. Pokud se bolest v zimě zhoršuje, pak nejhorší, co může člověk udělat, je vzdát se pohybu a jen odpočívat! Nemůže-li přes bolest dolních končetin na procházky, je dobré začít s cviky v odlehčení, to znamená například jízdu na rotopedu, cviky vleže na zádech či vsedě, ideální je také cvičení v bazénu či plavání. Důležité je zachovat rozsah pohybu v kloubu a zaměřit se na nácvik mobility, s tím je spojeno i snížení bolestivosti,“ říká fyzioterapeutka Iva Bílková.
Zdroj: Youtube
Dřív, než začnou bolet
To, že bolest kloubů může výrazně souviset s počasím či jeho změnami, je fakt. „Bolí mě koleno, bude pršet,“ slýcháváme často nejen od seniorů. Na druhé straně se ale ani odborníci nemohou jednoznačně shodnout, jak přesně počasí naše klouby ovlivňuje. Jde opravdu o jakýsi vnitřní barometr? „Je to doposud vědecky nevyřešená otázka,“ míní ortoped MUDr. Róbert Pituch. „Z povídání babičky či dědečka, ale i mnoha pacientů lze ovšem usuzovat, že počasí vliv na bolestivost kloubu má. Z mého pozorování vede ke zhoršení bolestivosti kolen či ramen spíše změna počasí samotná. Dalo by se to vysvětlit změnou tlaku, například před bouřkou. Změna tlaku vzduchu způsobí i změnu tlaku v kloubu, změní se prokrvení v jeho okolí a tím se projeví bolestivost nebo daný kloub oteče. Ten samý efekt pak způsobí i ochlazení vzduchu. Vědecké výzkumy ale tyto teorie potvrzují i vyvracejí, takže na jednoznačnou odpověď si asi ještě budeme muset počkat,“ soudí odborník.
Za stále plnějšími ordinacemi ortopedů, případně revmatologů dnes prý do značné míry může zvyšující se počet lidí se sedavým zaměstnáním, nadváhou či civilizačními chorobami, jako je například diabetes. „Přesná čísla nejsou dostupná, ale dalo by se říci, že poměr lidí v populaci, který má potíže s klouby, se spíše zvyšuje. Svůj podíl na tom má i změna životního stylu,“ uvádí MUDr. Pituch. Mezi hlavní rizikové faktory dále patří předešlé úrazy, genetika a zejména věk. S přibývajícími lety totiž dochází k rozvoji osteoartrózy. Toto degenerativní onemocnění, které na sebe upozorňuje bolestí kloubů, postihuje obvykle lidi již kolem padesátky. „Postupně se začínají objevovat bolesti či omezení hlavně nosných kloubů a většinou již diagnostikujeme artrózu nejenom mírného stupně,“ říká lékař. Okolo šedesátky už artróza postihuje okolo 40 procent lidí. Problémům však lze do určité míry předcházet.
Ideální je věnovat se prevenci zavčas a mít na paměti, že k ní patří i přiměřený pohyb. Zároveň bychom však klouby neměli přetěžovat, vystavovat je jednostranné zátěži, důležité samozřejmě je předcházet úrazům. Rozvoj osteoartrózy totiž bývá rychlejší a přichází v nižším věku v případě, že jsou klouby výrazně zatěžovány, ať již sportem, či nadváhou, nebo u stavů po předešlých úrazech či operacích. „Čas na návštěvu ortopedické ambulance nastává při rozvoji bolestivosti, otoku či omezení rozsahu pohybu kloubu. Při vyšetření se zhodnotí stav kloubu a lze posoudit, jestli jsou potíže adekvátní věku, nebo je již potřeba nastavit terapii,“ vysvětluje MUDr. Pituch.
Bolesti kloubů trápily lidi odjakživa, s vyšším věkem samozřejmě více a více. Naši předkové se v tomto případě spoléhali na různé mastičky či obklady z bylinek, například kostivalu lékařského, jitrocele či zelných listů. Dnes už zná medicína mnohé další prostředky prospívající pohybovému aparátu, například chondroitin sulfát či glukosamin sulfát (obsažené v některých známých doplňcích stravy jako třeba GS Condro Diamant či Proenzi). Účinnou látkou je také aescin, tedy extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který pomáhá proti otokům a zánětům.
Podle fyzioterapeutky Ivy Bílkové je nejlepší prevencí bolesti kloubů udržování optimální tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a převažující strava rostlinného původu. „Případné potíže je ideální konzultovat hned zpočátku s fyzioterapeutem, jenž má zkušenosti v diagnostice pohybových poruch a hledá příčinu bolesti a její řešení. Mimo to doporučí režimová opatření, změny v zarytých stereotypech, naučí konkrétní cviky a poradí vhodné pohybové aktivity.“
Život s revmatoidní artritidou
Otoky kolene, chodidel, prstů na nohou, bolest kloubů, obtížný pohyb… Za tím může stát nemoc zvaná revmatoidní artritida. V Česku jí trpí přibližně 85 000 lidí a každý rok dalších asi 3500 přibude. Nejčastěji se objevuje mezi 30. a 50. rokem života. Zatímco v minulosti vedlo onemocnění k invaliditě, dnes existuje moderní biologická léčba, která dokáže postiženým výrazně usnadnit život. O dostupnost terapie pro co nejvyšší počet pacientů bojuje společně s revmatology spolek pacientů Revma Liga ČR. „Na trh se dostávají stále modernější léky, které umějí lidem zásadně ulevit od nemoci. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv. biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně organizace Revma Liga ČR. Podle ředitele Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karla Pavelky, DrSc., biosimilární přípravky stlačí cenu oproti drahým biologickým lékům dolů někdy až o 50 procent.
„Také proto se nedávno podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou pacienti, kteří spadají do kategorie střední závažnosti nemoci. Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy když už byly změny na kloubech většinou nevratné,“ vysvětluje Edita Müllerová.
Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy, a oddálit tak případnou invaliditu. „Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus,“ připomíná předsedkyně Revma Ligy ČR. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55. Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.
Revma Liga ČR se také společně s revmatology zasazuje o přesné zmapování toho, kde chybějí revmatologové, protože nedostatek těchto odborníků je dalším závažným problémem. „Jenom na Vysočině chybějí specialisté v šesti okresech, nejsou ani v Mělníku, Teplicích a Děčíně, v dalších dvanácti případech je na jeden okres jeden lékař,“ vypočítává prof. Pavelka. Ke zvýšení dostupnosti péče podle něj povede důkladné zmapování současné situace prostřednictvím revma mapy, o což se snaží ve spolupráci s VZP, největší českou zdravotní pojišťovnou. „Výsledkem by mělo být zasíťování celé republiky tak, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi,“ dodává prof. Pavelka.
Revmatická neboli systémová onemocnění jsou přitom velmi závažná jak z hlediska jejich průběhu, tak samotné diagnostiky. „Systémové onemocnění se netýká pouze kloubních struktur, jak si mnozí myslí, ale jde o věc polyorgánového postižení – ať již centrálního nervového systému, tedy mozku, plicní tkáně, střevní tkáně, onemocnění cév…“ upozorňuje revmatolog MUDr. Karel Bulíř. „To dělá revmatologii velmi obtížnou a diagnosticky zajímavou, protože diagnózu dává dohromady spousta rozličných příznaků z různých oborů. K revmatologovi proto také přicházejí pacienti nikoliv se dvěma stránkami a doporučením, ale mnohdy se stostranovým fasciklem. Mají různé obtíže, obcházejí mnohá pracoviště, ale ta většinou nedospějí k žádným výsledkům. Na základě nějakých indicií pak při troše štěstí pojmou podezření, že by se mohlo jednat o nějaké počínající skryté systémové onemocnění, a odešlou nemocného k revmatologovi. Velká znalost oboru a zkušenosti z oborů dalších jsou pak nezbytným předpokladem pro to, aby revmatolog konečně stanovil diagnózu správnou.“
Co přinese úlevu
- V případě silné bolesti kloubů a svalů můžete sáhnout po léčivých krémech a gelech s analgetickým účinkem.
- Vhodné jsou různé hřejivé či chladivé bylinné gely (na zatuhlé svaly spíše ty hřejivé, na klouby zase chladivé).
- V případě bolesti zad provázené zatuhnutím zkuste hřejivé náplasti či nahřívací gelové polštářky.
- Výrazné úlevy můžete docílit i vhodnou aplikací kineziotejpů.
- Často doporučovaný je i hořčík, který přispívá k normální činnosti svalů, nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání.
(Zdroj: Dr. Max)
Zdroj: časopis Květy
