Barbora se ve svém věku zklidnila a volný čas tráví nejraději doma. Její babička jí však naznačila, že by si měla mládí užít. Sama se na stará kolena nezastaví a má hned tři nápadníky.
Oblíbila jsem si večery doma
u seriálů, chodím brzo spát a nerandím. Kdysi jsem byla neustále
v trapu, to se ale v pětadvaceti změnilo. Babička žije mnohem
zajímavějším životem než já a poradila mi dobrou věc.
Po letech zábavy jsem se zklidnila
Je pravda, že na střední a vysoké jsem se toho „napařila“ až dost.
Neminul den, kdy bych poseděla doma, pokud jsem se nemusela učit.
Večery jsem trávila s přáteli a dodnes si nedovedu
vysvětlit, jak jsem stihla mezi večírky a randěním dostudovat. V
pětadvaceti jsem si našla hezkou garsonku, začala pracovat a
najednou se všechno změnilo.
S přítelem jsme na sebe
neměli skoro čas a po nějaké době snahy o komunikaci jsme se
rozešli. Oběma se nám ulevilo. Já se věnuji práci a večer
nejraději odpočívám doma s kočkou. Udělám si večeři, někdy
zapálím svíčky a napustím vanu. Jindy si dám masku na obličej
a pustím si oblíbený seriál nebo si skočím na jógu. Tyhle
večery i víkendy pro sebe jsem objevila nedávno a nemůžu se jich
nabažit.
Když mi zavolá dávný
kamarád, že je poblíž v hospodě, ani mě nenapadne za ním jít.
V devět večer už mám pyžamo a ráno chci být fresh. Co se týče
randění, jednou za čas s nějakým klukem zajdu pokecat ven,
případně je z toho něco víc. Pak už se ale těším, že budu
mít zase svůj klid a čas pro sebe. Na randění nemám prostor.
Babička se mi vysmála.
Ve srovnání s babičkou žiju jako jeptiška
Každou
druhou sobotu jezdím za babičkou, ať už s dalšími členy rodiny, nebo sama. Pokaždé vyzvídá, jak se mám, a chce slyšet
pikantnosti z mého života. Poslední dobou jsem ji pokaždé
zklamala tím, že si podle jejích slov života vůbec neužívám. „Mladá jsi jednou, nebudeš přeci dřepět doma jako nějaká babka,“
smála se mi.
Pak
mi ukázala svůj nabitý diář a já se nestačila divit. V jednom
měsíci měla tři návštěvy divadla, dva koncerty a každý pátek
pravidelný tanec pro seniory v kulturním domě. V neděli mají
takzvaný babinec s kamarádkami. Chodí po kavárnách a dělají
procházky po městě. A jednou za měsíc, za každého počasí, nekompromisní výšlap do přírody.
„Jsem pořád někde v tahu a chce to občas se nadýchat vzduchu v lese nebo na kopcích. Jezdím s jedním fešákem,“ mrkla na mě. Má
totiž přítele na tento druh výletů. Pak má ale ještě jednoho,
s tím chodí tancovat.
„Má umělé kyčle, ale pořád mu to jde perfektně. Jak on se umí hýbat!“ směje se babička a červená se, když se ptám, jestli
snad s ním něco má. A to není všechno, na kafíčko občas
zajde s bývalým profesorem dějin umění a ten ji zase zásobuje
zajímavými informacemi.
Babička si užívá víc než já
Já
nebyla na výletě v přírodě aspoň rok, v divadle mnohem déle a
tři kluky najednou jsem neměla nikdy. Babička si umí užívat života mnohem víc než já. Možná bych s tím měla něco
udělat.
„V tvých letech jsem měla už dvě děti a kolem domácnosti se mi točil celý život. Pak jsem pracovala a starala se o vnoučata. Takže si užívám aspoň teď. Mít tvoje volno, to by bylo něco!“ povzbuzuje mě.
Babička
má jistě pravdu, nechci zpohodlnět natolik, že už si nikoho ani
nenajdu. Radost z domácí pohody je fajn, ale babiččin elán
chci mít taky!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
