Anna vychovává dvacetiletého syna, který je v posledním ročníku střední školy. S jeho otcem mají dohodou stanovenu výši alimentů. Jenže náklady na syna rostou a Anna po bývalém manželovi občas požaduje zaplacení poloviny mimořádných výdajů. A to se mu nelíbí.
Kdysi to byla velká láska, kterou ukončila dlouhovlasá kolegyně z manželovy práce. Rozvedli jsme se, a když jsme překonali bolavé období plné osobních křivd, chtěli jsme být hlavně dobrými rodiči. A to se nám doufám podařilo.
Manžel kdysi udělal chybu. Chápu, že jsem mu v té době nebyla dobrou manželkou a byl na třetí koleji. Po narození syna jsem se starala o nemocnou babičku a pak mi v krátké době po sobě zemřela maminka s tatínkem. Měla jsem co dělat, abych se nezhroutila. Během dvou let jsem pochovala tři blízké osoby a starala se u toho o syna. Jediné, na co jsem už neměla sílu a ani chuť byl sex. Manžel to nechápal. Já potřebovala podpořit vlídným slovem, ale dostávalo se mi jen nepochopení. „
Čím víc jsem byla zklamaná, tím víc jsme k sobě měli dál. A pak manžel přestal naléhat a já to ani nevnímala. Nezaregistrovala jsem jeho změnu v chování. Myslela jsem si, že konečně pochopil, v jaké životní nelehké situaci se nacházím. Pak přišly dvě rány. Smrt tatínka a za půl roku rozvod. Apaticky jsem souhlasila s tím, že syn bude s otcem dva víkendy v měsíci a kývla jsem i na výši alimentů, které si stanovil bývalý manžel. Vzájemná dohoda urychlila rozvodové stání, rozvedli nás na první dobrou.
Asi deset let jsem neřešila výši alimentů a skutečnost, že mi na účet každý měsíc chodí směšná částka. Peníze jsem uměla vydělat, a tak jsme nouzí netrpěli. Každý rok jsem se synem jela na dovolenou k moři, a když byl syn v létě s otcem, jela jsem na dovolenou i s kamarádkou. Jenže syn rostl a s ním rostly i jeho náklady. Před dvěma lety jsem začala pozorovat, že pět tisíc, které mi bývalý manžel posílá, jsou naprosto nedostačující, aby pokryly potřeby dospělého studujícího syna. Do synových dvanácti let mi posílal o tisíc korun méně.
Navrhla jsem, že mi bude posílat osm tisíc korun. Bývalý manžel se zvýšením nesouhlasil. „Nevěřím, že má měsíční výdaje ve výši šestnáct tisíc korun? říkal naprosto udiveně. Odmítal, že by se do nákladů započítávala i spotřebovaná voda, plyn, elektrika a jiné náklady spojené s jeho živobytím. Bývalý manžel vnímal alimenty pouze jako náklady na jídlo, oblečení, koníčky a školu. Nenechal si vysvětlit, že synovy měsíční náklady na jídlo jsou šest tisíc korun. Necelé dva tisíce syn projedl ve školní jídelně a vzhledem k tomu, že byl sportovec, jedl za dva. Nakonec mi osm tisíc posílá, ale nezaplatí navíc ani korunu.
Syn studuje poslední ročník střední školy. Už vystudoval učební obor. A já zjišťuji, že bývalý manžel není ochoten zaplatit nic nad rámec alimentů. Na začátku školního roku jsem zaplatila tři tisíce za učebnice, syn chodí se školou dvakrát týdně místo hodiny tělocviku buď plavat či bruslit, což stojí peníze. Dále syn hraje fotbal. Zakoupení sportovního vybavení, benzín za dopravu na zápasy taky citelně zasahují do rozpočtu. Občas jde syn s kamarády do kina, zahrát si bowling nebo na pizzu, což taky něco stojí.
A já jen vytahuji peníze. Platím a platím. A jeho otec mi pošle osm tisíc a to je vše. Já vše zařídím, zjistím a obstarám. Oni se vidí dvakrát týdně a popovídají si. Přijde mi, že bývalý manžel velice snadnou proplouvá rodičovskými povinnosti včetně těch finančních. Bývalý manžel by měl správně posílat alimenty synovi na účet, ale chodí na účet můj. Nikdo to neřešíme. Syn má všeho dostatek, nemá důvod něco řešit. A ani nechci, aby ho nějak tížila otázka peněz. To je starost moje a jeho otce.
Asi poprvé v životě navrhnu, aby náš spor rozsekl soud. Já si myslím, že manžel platí málo a bývalý manžel si myslí, že platí dostatečnou částku, která pokryje synovy potřeby. S touto výší alimentů si myslím, že by se měl bývalý manžel podílet na mimořádných výdajích souvisejících se školou a sportem, výlety a oblečením. Rozhodně ničeho nechci zneužívat, ale taky nechci táhnout většinu nákladů sama.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
