Pod poklidným areálem kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku se skrývá tajemná záhada, která už po staletí zajímá historiky, archeology i nadšence. V roce 2011 učinili vědci pozoruhodný objev, který vrhl nové světlo na místo posledního odpočinku slavných jihočeských šlechticů Rožmberků.
V prostorách starobylé hrobky byl nalezen Petr Vok z Rožmberka, poslední ze svého rodu, obklopený ohromujícími 39 svými příbuznými.
Zdroj: Youtube
Legenda versus realita
Pátrání po rožmberské hrobce se táhlo stovky let. Poslední Rožmberk, Petr Vok, se setkal se smrtí v roce 1611 a záhada kolem místa jejich posledního odpočinku přetrvávala po celá staletí. Objevily se dokonce legendy, které naznačovaly, že Rosenbergovi byli pohřbeni způsobem podobným velkolepé hostině, což zpochybňovalo tradiční pohřební zvyklosti.
Archeologové hrobku prozkoumali již dříve v roce 2009 a objevili pouze malý prostor se sarkofágem Petra Voka a dřevěnou rakví jeho manželky Kateřiny z Ludanic, umístěnou na dalším cínovém sarkofágu. Další zkoumání však odhalilo, že hrobka je nejen rozsáhlejší, než se původně předpokládalo, ale že se v ní nacházejí také ostatky 40 Rožmberků, což připravilo půdu pro historické odhalení.
Nový pohled na historii Rožmberků
Jiří Šindelář, zastupující občanské sdružení Naše historie, zdůraznil význam nálezu: „Hrobka byla původně mnohem hlubší, než jak ji vidíme dnes. Proběhla jakási ‚rekatalogizace‘ hrobky a dnes můžeme s jistotou říci, že se jedná o jedinou velkou rodinnou hrobku Rožmberků, ve které jsou skutečně pohřbeni všichni členové, jak jsou uváděni v písemných pramenech.“
V roce 2011 uplynulo 400 let od úmrtí Petra Voka a právě při této příznivé příležitosti se badatelé domnívali, že konečně rozluštili záhadu rožmberské hrobky. Jedna zajímavá záhada však zůstávala – přítomnost ženského zlatého prstenu na cínové rakvi Petra Voka.
Archeoložka a historička Ludmila Mikulová nabídla pravděpodobné vysvětlení, podle něhož prsten pravděpodobně patřil Kateřině z Ludanic a z dřevěné rakve sklouzl, jak se časem zničila. Umístění prstenu na rakvi, kde by se dala očekávat pravá ruka zesnulého, dodalo již tak fascinujícímu nálezu další vrstvu symboliky.
Přesto zůstávala možnost, že se prsten dostal na rakev Petra Voka jiným způsobem, což ponechávalo prostor pro spekulace a přispělo k záhadnému odkazu Petra Voka a rodiny Rožmberků.
Nové datum smrti
Odhalení se nezastavilo u počtu osob pohřbených v hrobce. Badatelé pečlivě zdokumentovali cínový sarkofág Petra Voka, zachytili složité reliéfy, erby a nápisy. Kromě toho přeložili latinský nápis na sarkofágu, což vedlo k jemné změně obecně uznávaného data Vokovy smrti, které se posunulo z 6. listopadu na 5. listopad.
Uvnitř hrobky se nachází další podobný sarkofág, jehož obyvatel je zahalen tajemstvím. Archeologové předpokládají, že by mohl patřit Žofii Braniborské, manželce Viléma z Rožmberka, ale k potvrzení totožnosti je třeba dalšího výzkumu.
Ochrana historických nálezů
Vědci jsou prozatím odhodláni sarkofágy nenarušovat, protože jim chybí nedestruktivní metody, jak nahlédnout do jejich vnitřku, kde údajně odpočívá Petr Vok se svým mečem a šperky. Tento opatrný přístup zajišťuje, že tajemství rožmberské hrobky bude zachováno pro budoucí generace, které je budou moci prozkoumat a odhalit.
Objev přeplněné hrobky Petra Voka v klášteře ve Vyšším Brodě je stále zahalen tajemstvím. Přestože možná přinesl odpovědi na některé otázky, vyvolal také nové a nechává nás přemýšlet o fascinujících příbězích minulosti.
Zdroje: kudyznudy.cz, irozhlas.cz, cesky.radio.cz
