Éra socialismu přinesla jedinečnou směsici architektonických stylů, v níž se prolínal soudobý modernismus se socialistickou ideologií. Jedním z architektonických fenoménů byla výstavba obchodních domů, které sloužily nejen jako prodejní prostory, ale také jako odraz měnící se doby.
Svět obchodních domů v Československu v období „zlatých šedesátých“ a „normalizace“ byl velmi zajímavý, ať už šlo o konstrukční inovace, společenský dopad či trvalý odkaz těchto staveb.
Zdroj: Youtube
Design maskovaný ideologií
Jedním z ironických příkladů střetu soudobé architektury a socialistických ideálů je patrně obchodní dům Kotva v Praze. Při svém otevření nesl obří nápis hlásající „Sláva Komunistické straně Československa“, což bylo chytré maskování západních architektonických vlivů, které ztělesňoval. Obchodní domy představovaly jedinečnou vrstvu architektury 20. století, odlišnou od typických obytných staveb té doby.
Zapomenuté poklady
Zatímco některé obchodní domy si získaly uznání, jako například Kotva a Máj, existuje mnoho skrytých skvostů, které čekají na své objevení. Například obchodní dům Prior Plzeň, který navrhli Tichý, Zoubek a Peklo. Navzdory svým konstrukčním omezením je svědectvím své doby se střídmým charakterem a pozoruhodně zachovalými eloxovanými hliníkovými fasádními panely.
Centralizovaná maloobchodní síť
Myšlenka centralizované maloobchodní sítě se zrodila z potřeby podpořit centrálně řízenou ekonomiku a poskytnout občanskou vybavenost rostoucím obytným oblastem. Obchodní domy, postavené v obytných čtvrtích s počtem obyvatel od 20 000 do 50 000, hrály klíčovou roli při překonávání rozdílů mezi městy a vesnicemi a zajišťovaly rovný přístup ke spotřebnímu zboží.
Rozmach obchodních domů v 60. a 70. letech 20. století nechtěně odhalil „schizofrenii“ socialistických zemí. Západní konzumní způsob života se sice dostal do rozporu s ideologickým přesvědčením, ale ukázal se jako nepostradatelný pro zvýšení spotřeby, rozšíření maloobchodní sítě a oživení městských prostor. Paradoxní boj mezi ideologií a praktičností formoval architektonickou krajinu té doby.
Posun k samoobsluze
V polovině 50. let 20. století došlo po vzoru západních modelů k přechodu od pultového prodeje k samoobsluze, což bylo součástí racionalizace nakupování v reakci na zvýšenou dostupnost výrobků. V 80. letech 20. století se začalo hovořit o koncepcích, jako jsou hypermarkety západního typu, což znamenalo významný posun v maloobchodním prostředí.
Průkopníci architektury
Státní projektový ústav obchodu Brno (SPÚO) hrál klíčovou roli při vývoji projektů obchodních domů, stejně jako skladů a budov cestovního ruchu. Tyto instituce s pobočkami v Bratislavě a Praze se podílely na utváření krajiny architektury socialistické éry.
V roce 1965 byl založen podnik Obchodní domy, který nejenže poskytoval dlouhodobou vizi rozvoje obchodních domů, ale působil také jako investor různých projektů. Do roku 1969 se vyvinul v Prior Department Store Trust se sídlem v Bratislavě, který dohlížel na řadu inovativních obchodních prostor.
Cooperative Ventures
close
Duplex na Václavském náměstí
Ne všechny obchodní domy byly označeny jako „Prior“. Družstva a sdružení investovala také do stavebních projektů a vytvářela rozmanité obchodní prostory, jako je například ikonická budova Duplex na Václavském náměstí.
Obchodní domy socialismu v Československu stojí jako architektonické zázraky, v nichž se ideologie mísí s modernismem. Stavby jsou stále svědectvím o složitosti doby. Symbolizují střet ideologií, přechod k samoobsluze a průkopnického ducha architektů a projektantů, kteří se snažili utvářet novou maloobchodní oblast.
Zdroje: idnes.cz, estav.cz, lidovky.cz
