Psal se rok 2001. Kuchař Luciano Faggiano stál ve starém domě ve via Ascanio Prati v historickém centru Lecce. Cítil se dojatý. Teď mu ke splnění jeho snu nic nebrání. Jakmile rezidenci opraví, otevře malou rodinnou restauraci. Netušil, že osud s ním má jiné plány.
Rekonstrukce se komplikovala. Dům byl neuvěřitelně vlhký. Nezbývalo nic jiného, než rozbít podlahy a vyměnit kanalizační potrubí. Luciano se tedy dal do práce. Nasadil si montérky, vzal do ruky kladivo a vydal se do sklepa. Na rozbité roury však nenarazil. Místo nich objevil poklad.
Pod nánosem hlíny byly kusy starého keramického nádobí a na odhalených zdech podivné nápisy. Jak s vykopávkami pokračoval, světlo světa spatřily kamenné základy a šachty. Hromady suti a neustálý hluk linoucí se z jeho domu však vzbudil podezření u sousedů, kteří ho nahlásili úřadům.
Archeolog amatér
Faggiano ale pokutu nedostal. S Archeologickým ústavem Taranta se dohodl, že pod jejich dohledem bude s pracemi pokračovat a vše, co najde, poctivě zaznamená. Během sedmi let tak vykopal více než 5000 artefaktů!
Mezi ně patřily mince, biskupský prsten s 33 smaragdovými kameny, keramické talíře, dětské hračky z terakoty nebo sochy. Na 300 metrech čtverečních navíc objevil chodníky, tunely, sýpky, nádrže na vodu, oltáře a hrobky.
Mezi nejvzácnější nálezy patří pozůstatky messapského patra z 5. století př. n. l., sklepní místnosti z doby římské, fresky a symboly přisuzované templářům, zbytky kaple františkánského kláštera z 15. až 16. století a renesanční zdi. V jednom domě se tak spojilo neuvěřitelných 2500 let historie.
Splněný sen
Nečekaný poklad změnil Lucianovi a jeho rodině život. Rozhodl se, že zde vybuduje nezávislé muzeum, kde zaměstnal svou manželku, syny a sestru. Stále však snil o tom, že si otevře malou restauraci. To se mu nakonec podařilo.
Pohostinství Quo Vadis sídlí hned ve vedlejším domě. „Teď je to kompletní. Jídlo je také kultura a má svou historii,” směje se podnikatel, který již přemýšlí o dalším projektu. Nedaleko Lecce chce vybudovat zahradu s původními místními rostlinami.
Zdroje: www.bbc.com, www.metropolitano.it, www.museofaggiano.it
