Jaderná energie se stala nedílnou součástí světové energetiky, v současné době je po celém světě v provozu více než 400 jaderných elektráren. Jsou vychvalovány pro svou schopnost vyrábět obrovské množství energie efektivně a s nízkými emisemi skleníkových plynů.
Historie jaderné energetiky má i své temné kapitoly a jedna taková se odehrála v Československu v utajované elektrárně A-1 Jaslovské Bohunice.
Zdroj: Youtube
Průkopnický začátek
Elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, která se nachází asi 20 kilometrů od slovenského města Trnava, zaujímala v československé jaderné historii významné místo. Byla prvním jaderným reaktorem vyvinutým na československém území a v roce 1958 znamenala vstup země do jaderného věku. Po čtrnácti letech vývoje byla konečně uvedena do provozu, čímž se připravila půda pro výstavbu elektrárny Dukovany.
Blok A-1 nebyl jen typickým jaderným reaktorem; představoval experimentální konstrukci využívající jako jaderné palivo těžkou vodu (D2O) a přírodní neobohacený uran. Experimentální přístup, ačkoli byl ambiciózní, se ukázal být plný problémů. Reaktor se spoléhal na chlazení oxidem uhličitým (CO2), což nakonec přispělo k jeho pádu.
Problematické vody
Během pětiletého provozu se reaktor A-1 potýkal s řadou problémů, které byly způsobeny nezkušeností odborníků s tímto experimentálním typem reaktoru. Častým jevem byly netěsnosti parního generátoru a úniky oleje v primárním okruhu. Ve skutečnosti byl blok během krátkého období přibližně třicetkrát odstaven. Výkon elektrárny navíc zdaleka nedosahoval původních výpočtů, což znamenalo pro československé a sovětské jaderné inženýry značný neúspěch.
Tragédie zasáhla
V roce 1976 došlo v elektrárně A-1 k tragédii, která si vyžádala dva lidské životy. Obě nehody v elektrárně souvisely s rutinním úkolem výměny palivových článků. Při jedné z výměn nečekaně vystřelil z tlakového kanálu pětimetrový válec, což vedlo k úniku oxidu uhličitého, který se stal osudným dvěma zaměstnancům pracujícím v dolní části zařízení. Dvěma dalším statečným zaměstnancům, kteří měli dýchací přístroje, se podařilo netěsný kanál pod obrovským tlakem utěsnit a zabránit tak katastrofickému roztavení. Havárie, která měla díky hrdinství a obětavosti zaměstnanců elektrárny mnohem menší dopady, byla komunistickým režimem před veřejností utajena.
Veřejnost v Československu navíc nebyla informována ani o další, ještě závažnější nehodě. Tentokrát se mezi palivovými tyčemi nedopatřením ocitly kuličky průhledného silikagelu používaného k pohlcování vlhkosti ve skladovacích vacích. Gel zablokoval tok chladicího oxidu uhličitého, což způsobilo extrémní teploty, roztavení okolního kovu a reakci uranu s oxidem uhličitým, která vedla k úniku radiace. Přestože událost neohrozila lidské životy, došlo ke kontaminaci vodních zdrojů a zařízení.
Uchovávání tajemství
close
Obě havárie byly veřejnosti utajovány
Obě havárie v elektrárně A-1 byly v období normalizace v Československu zahaleny tajemstvím. Následky i jejich odstraňování byly před zraky veřejnosti skryty. V důsledku nehod byl blok A-1 v roce 1977 trvale odstaven a byly zahájeny práce na jeho likvidaci, která je plánována až do roku 2050.
Budoucnost jaderné energetiky
Jaderné elektrárny dnes pracují s vyspělou technologií, která minimalizuje možnost lidské chyby. Přestože havárie, jako byla ta fukušimská, byly způsobeny extrémními přírodními živly, zdůrazňují význam přísných bezpečnostních opatření v jaderných zařízeních. Zatímco svět přechází na obnovitelné zdroje energie, jaderné elektrárny nadále zajišťují více než 10 % celosvětové výroby energie, přičemž životnost typického reaktoru přesahuje 30 let.
Elektrárna A-1 v Jaslovských Bohunicích je při zpětném pohledu střízlivou připomínkou výzev a obětí, které byly v počátcích jaderné energetiky přinášeny. Přestože se toto odvětví vyvinulo a zlepšilo, je i nadále nezbytné upřednostňovat bezpečnost a transparentnost při hledání čistých a udržitelných energetických řešení pro budoucnost.
Zdroje: denik.cz, peak.cz, cs.wikipedia.org
