Ženy jsou v dějinách často zobrazovány jako pečovatelky, strážkyně domova a rodiny. Tento stereotyp však boří výjimka – husitské války. V bouřlivém období došlo k nebývalé proměně, kdy se ženy projevily nejen jako pečovatelky, ale i jako zuřivé bojovnice.
Během pozdního středověku se začaly vyvíjet společenské normy, zejména během husitských válek. Ženy, tradičně omezené na role v domácnosti, začaly vstupovat do oblasti boje. Nejednalo se pouze o symbolickou změnu, ale o radikální změnu status quo. Ženy se chopily zbraní a významně se podílely na vojenských operacích, což u jejich mužských protějšků vyvolávalo nelibost.
Posílení postavení žen
Husitské války nebyly jen bitvami zbraní, ale také ideologií, které roztrhaly samotnou strukturu společnosti a rodiny. V těchto bouřlivých dobách se ženy ocitly na rozcestí. Mnohé z nich odmítaly pasivní roli, která jim byla přisuzována, a hledaly útočiště a smysl života v polních komunitách, čímž si nechtěně připravily cestu k nezávislosti. Pražští mistři prostřednictvím učených disputací dokonce uznali právo ženy opustit manžela při určitých náboženských neshodách, což znamenalo významný krok k ženské samostatnosti.
Ženy v husitském vojsku
Struktura husitského vojska byla jedinečná a zahrnovala jak polní, tak městské vojsko. Ženy se realizovaly zejména v polních vojskách, kde sídlily celé rodiny. Jejich role byla různorodá a přesahovala domácí práce. Zahrnovala opevňovací práce, ošetřování a v některých výjimečných případech i přímý boj, kdy oblékly mužský šat a vyzbrojily se kameny nebo meči. Toto zapojení symbolizovalo nejen účast, ale i radikální změnu genderových rolí.
Bitvy za hradbami
Zdroj: Youtube
Jedním z nejpozoruhodnějších případů ženské statečnosti byla bitva na Vítkově v roce 1420, kde dvě ženy a jedna dívka vedle šestadvaceti mužů statečně bránily srub. Jejich statečnost, zejména ženy bez zbroje, která bojovala do posledního dechu, je svědectvím o odvaze a odhodlání bojovnic.
Navzdory těmto příkladům se zapojení žen do přímého boje neobešlo bez kontroverzí. Některé dobové zprávy popisují, že ženy přijaly mužský oděv a zapojily se do boje, což byl čin, který byl obdivován i napomínán. Vyprávění často oscilovala mezi chválou za jejich statečnost a kritikou za překročení společenských norem.
Dvojí role žen
Uprostřed své nově nabyté role válečníků zůstávaly ženy často hlavními oběťmi válečného pustošení. Zajetí nebo porážka měst často vedly k jejich vykořisťování, přestože oficiální rozkazy tvrdily opak. Jejich odolnost tváří v tvář takové nepřízni osudu dále zdůrazňuje jejich sílu v náročných dobách.
Aktivní účast žen v husitských válkách, byť krátkodobá, znamenala významný moment v dějinách. Zpochybnila a dočasně změnila tradiční genderové role té doby. Jakmile se však vrátila stabilita, vše se vrátilo do starých kolejí a bitevní pole bylo opět přenecháno mužům. Přesto odkaz statečných bojovnic nepřestává inspirovat a připomíná nám dobu, kdy ženy vyzbrojené meči a kameny stály statečně bok po boku mužů.
Zdroje: stoplusjednicka.cz, militaryhistory.eu, novinky.cz
