Neděle, 6 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínCestováníVe Velikonoční pondělí si připravte tatary, bude mrskút

Ve Velikonoční pondělí si připravte tatary, bude mrskút

728x90

Tradice je třeba udržovat, protože tvoří součást naší kultury a společnosti. Dědí se z generace na generaci zpravidla po staletí, alespoň co se týká Velikonoc. Zatímco Vánoce má ráda většina lidí, o Velikonocích se toto říct nedá. Minimálně ta něžnější část populace, dívky a ženy, nemívají na Velikonoční pondělí ty nejlepší vzpomínky. Záleží pochopitelně na kolednících a síle, kterou do mrskání pomlázkou neboli tatarem dávají.

Pomlázka je od slova omladit

První písemné zmínky o tradici šlehání s pomocí spleteného vrbového proutí pocházejí ze 14. století, což ale neznamená, že neexistovala i dříve. Zajímavé na tom ovšem je, že podle pramenů to byly i ženy, které mrskaly muže. Teprve až v 19. století se snad ustálil zvyk, kdy mrskali převážně muži ženy.

Dnem, kdy se na obchůzku s pomlázkou chodilo, bylo Velikonoční pondělí. Často koledníci vyráželi do ulic už po půlnoci. Pomlázka, tedy mrskání prutem, je spojována s omlazením, které mělo zajistit mládí, zdraví a plodnost. Po vyšlehání bývalo zvykem koledníkovi na pomlázku navázat barevnou pentli. Výběr její barvy záležel na dívce či ženě, protože zvolená barva v sobě skrývala tajný vzkaz. Pokud byla stuha červená, znamenalo to náklonnost. Modrá barva byla výrazem naděje, zelená sympatií a žlutá znamenala odmítnutí.

Foto: Pixabay

Dnešní koledníci chtějí raději štamprli něčeho tvrdého

O Velikonoční pondělí mají dopravní policisté plné ruce práce, protože právě tento den považují za jedno z nejvíce nebezpečných dnů v roce. Na cesty vyrážejí i sváteční řidiči, kteří by jinak zůstali zalezlí doma, případně jeli vlakem. Rizikové je i z hlediska alkoholu za volantem. Ten tam sice nemá co dělat, ale některým řidičům tento zákaz prostě nic neříká. Zvláště, když o Velikonocích není o alkohol nouze.

Mívají ho připravený i ženy, které čekají na koledníky, až je přijdou k nim domů vymrskat. Týká se to pochopitelně hlavně těch dospělých, kteří po mrskání místo po malovaném vajíčku raději sáhnou po kalíšku s pálenkou. V pondělních odpoledních hodinách proto nebývá nouze o to, potkat v ulicích vesnic, někdy i měst, alkoholem zmožené osoby mužského pohlaví, jež se potácejí ze strany na stranu a marně hledají cestu domů.

Zdroj: https://www.ceskevelikonoce.cz/, Wikipedia.org

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Ve Velikonoční pondělí si připravte tatary, bude mrskút

728x90

Tradice je třeba udržovat, protože tvoří součást naší kultury a společnosti. Dědí se z generace na generaci zpravidla po staletí, alespoň co se týká Velikonoc. Zatímco Vánoce má ráda většina lidí, o Velikonocích se toto říct nedá. Minimálně ta něžnější část populace, dívky a ženy, nemívají na Velikonoční pondělí ty nejlepší vzpomínky. Záleží pochopitelně na kolednících a síle, kterou do mrskání pomlázkou neboli tatarem dávají.

Pomlázka je od slova omladit

První písemné zmínky o tradici šlehání s pomocí spleteného vrbového proutí pocházejí ze 14. století, což ale neznamená, že neexistovala i dříve. Zajímavé na tom ovšem je, že podle pramenů to byly i ženy, které mrskaly muže. Teprve až v 19. století se snad ustálil zvyk, kdy mrskali převážně muži ženy.

Dnem, kdy se na obchůzku s pomlázkou chodilo, bylo Velikonoční pondělí. Často koledníci vyráželi do ulic už po půlnoci. Pomlázka, tedy mrskání prutem, je spojována s omlazením, které mělo zajistit mládí, zdraví a plodnost. Po vyšlehání bývalo zvykem koledníkovi na pomlázku navázat barevnou pentli. Výběr její barvy záležel na dívce či ženě, protože zvolená barva v sobě skrývala tajný vzkaz. Pokud byla stuha červená, znamenalo to náklonnost. Modrá barva byla výrazem naděje, zelená sympatií a žlutá znamenala odmítnutí.

Foto: Pixabay

Dnešní koledníci chtějí raději štamprli něčeho tvrdého

O Velikonoční pondělí mají dopravní policisté plné ruce práce, protože právě tento den považují za jedno z nejvíce nebezpečných dnů v roce. Na cesty vyrážejí i sváteční řidiči, kteří by jinak zůstali zalezlí doma, případně jeli vlakem. Rizikové je i z hlediska alkoholu za volantem. Ten tam sice nemá co dělat, ale některým řidičům tento zákaz prostě nic neříká. Zvláště, když o Velikonocích není o alkohol nouze.

Mívají ho připravený i ženy, které čekají na koledníky, až je přijdou k nim domů vymrskat. Týká se to pochopitelně hlavně těch dospělých, kteří po mrskání místo po malovaném vajíčku raději sáhnou po kalíšku s pálenkou. V pondělních odpoledních hodinách proto nebývá nouze o to, potkat v ulicích vesnic, někdy i měst, alkoholem zmožené osoby mužského pohlaví, jež se potácejí ze strany na stranu a marně hledají cestu domů.

Zdroj: https://www.ceskevelikonoce.cz/, Wikipedia.org

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES