Pomalými kroky se přišoural podzim. Babí léto bylo letos vydařené, užili jsme si tepla i sluníčka. Nyní spíš budeme vyhlížet čas Dušiček, který mladá generace vyměnila za Halloween. Není možné se jí moc divit. Je strašidelnější a zábavnější než objíždění hřbitovů s rodinou a kladení věnců a zapalování svíček při vzpomínce na nežijící blízké. Po Dušičkách by v listopadu na svatého Martina měl dorazit první letošní sníh i do nižších poloh. Bohužel každým rokem se termín příjezdu Martina na bílém koni odsouvá na pozdější dobu. Na vině je globální oteplování, jež negativně ovlivňuje i provozování zimních sportů. Jak to vypadá s lyžováním? Bude vůbec možné si někde na horách zajezdit?
Existenční krize lyžařských středisek
Meteorologická služba Copernicus na svých webových stránkách udává, že globální teplota vzduchu se na povrchu Země zvýšila od předindustriálních dob v letech 1850 až 1900 zvýšila o 1,3 °C. V samotné Evropě jsou ale čísla ještě horší, protože se v posledních desetiletích oteplovala rychleji než ostatní kontinenty. V zimě je to nejvíce patrné v severních zeměpisných šířkách a v létě naopak ve střední a jihovýchodní Evropě a v oblasti Středomoří.
Co to znamená pro turisty milující zimní atmosféru na horách, zasněžené sjezdovky a bílé vrcholky kopců? Možná i to, že se na ně budou dívat spíše v televizních dokumentech pro pamětníky. Lyžařská sezóna se kvůli absenci přírodního sněhu v mnoha českých i evropských střediscích zkracuje, některá střediska v Evropě zavírají. Letos například nezahájí sezónu lyžařská střediska v Alpe du Grand Serre a Grand Puy ve Francii. Přidala se k dalším 180 menším francouzským střediskům, která od 70. let 20. století ukončila svoji činnost. Nedostatek sněhu totiž vede nutně k poklesu návštěvníků a k finančním ztrátám.
Přečtěte si: Lze dosáhnout finanční nezávislosti?
Na horách sníh taje, v mořích vody přibývá
Problémy hlásí střediska nejen ve zmíněné Francii, ale také v Itálii, Švýcarsku či Rakousku a ve Švédsku. Kvůli klimatickým změnám ztratilo Švýcarsko až desetinu svých ledovců na východě a jihu země v okolí Matterhornu. Stačily na to dva roky, protože zdejší ledovce tají stále rychleji. Rychlost jejich tání je poměrně dramatická – za dva roky Švýcarsko ztratilo tolik ledu jako v letech 1960 až 1990.
Je tak velmi pravděpodobné, že do konce 21. století většina ledu v Alpách roztaje. Tudíž na nějaké zimní radovánky na lyžích nebude ani pomyšlení, jelikož nebude kde lyžovat. Na horách bude chybět voda, zato v mořích a oceánech jí bude více než dost, takže zvedne jejich hladinu do výšky. Pobřežní oblasti se tedy mají na co těšit. Nic příjemného to rozhodně nebude.
Foto: Pixabay
Nové modely zimní turistiky
Podobná situace jako v Alpách je také i jinde ve světě. Z 21 míst, kde se v minulosti konaly zimní olympijské hry, by se do konce 21. století mohlo sportovat pouze v japonském Sapporo. Už v roce 2022 na olympijských hrách v Pekingu se lyžovalo pouze na technickém sněhu. Lyžařský průmysl tak čelí hodně velké existenční krizi. Řešením se jeví umělé zasněžování sjezdovek. Jenže to je drahé a neekologické a lyžařská střediska nejspíš nespasí.
Asi na čase popřemýšlet o novém modelu zimních sportovních radovánek pro lyžařskou veřejnost. Ve Švédsku například vymysleli zimní výpravu do odlehlé oblasti na hranici s Norskem, kde žijí málo vidění pižmoni. Cesta za nimi na lyžích může být velmi zajímavým dobrodružstvím. Zabere týden, během kterého si účastníci takové expedice budou veškeré své vybavení táhnout na sáňkách.
Zdroj: https://www.theguardian.com/travel/2024/oct/12/fears-for-future-of-ski-tourism-as-resorts-adapt-to-thawing-snow-season, https://www.copernicus.eu/en/news/news/observer-rising-temperatures-and-shifting-patterns-how-climate-change-impacting-european
Náhledové foto: Pixabay
