Pondělí, 28 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínCestováníPřebuz a Rolava v Krušných horách jsou vzpomínkou na těžbu cínu

Přebuz a Rolava v Krušných horách jsou vzpomínkou na těžbu cínu

728x90

Na Sokolovsku v Karlovarském kraji se ve vzdálenosti dva kilometry od města Přebuz nachází dnes již zaniklá obec Rolava. Obě místa jsou spojená s těžbou cínu, jež se zde započala již ve 12. a 13. století formou rýžování cínové rudy kasiteritu. Přebuz kolonizovali němečtí obyvatelé v polovině 14. století, Rolava byla ale založená až v 1. polovině 17. století. Z Přebuzi se stalo město s nejmenším počtem obyvatel v České republice – žije jich tu jen 76. A Rolava zanikla úplně. Přesto i tato místa stojí za navštívení. Ne nadarmo tudy vede Stezka Českem.

Hornictví v Přebuzi

Lidé se v minulosti zpravidla usazovali tam, kde byly příhodné podmínky pro život a možnost dobré obživy. Přebuz byla založena jako hornická osada. Její povýšení na horní městečko v roce 1553 mělo zásadní význam pro rozvoj těžby cínu. Jeho dolování zde dosahovalo velkého rozsahu. Stará hornická mapa znázorňuje 45 těžených žil. Třicetiletá válka znamenala útlum těžby, která se zase obnovila na konci 17. století. Prosperita zdejších dolů dosáhla nejvyššího rozkvětu právě v tomto období a trvala až do 60. let 18. století.

Cínovou rudu potřebovali za války Němci

Během druhé světové války cínové doly využívala Německá říše, která tuto rudu potřebovala pro své válečné účely. Mezi Rolavou a Jelením tu byl vybudován závod na těžbu a úpravu cínové rudy, jehož součástí byla těžní jáma, gravitační úpravna a také zajatecký tábor, v němž bydleli zajatci z různých koutů Evropy – Němci, Poláci, Češi, Ukrajinci, Řekové, Italové, Holanďané. Areál získal lidové označení „cíňák“ a dodnes tu stojí torza budovy zásobníku rudniny, úpravny a kruhového bazénu na zahušťování kalů.

Přebuz, úpravna rudy. Foto: Lubor Ferenc, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99ebuz_%C3%BApravna_rudy_%C4%8Dervenec_2024.jpg

Tajemné ruiny bývalého dolu Přebuz (Frühbuss)

Ruiny sou volně přístupné, takže si je můžete prohlédnout. V městečku Přebuz lze na parkovišti blízko kostela svatého Bartoloměje odstavit automobil a pak se vydat po cyklostezce č. 2229 směrem k bývalému závodu. Není to daleko, něco přes kilometr. Zbytky železobetonových skeletů bývalých těžních věží se nacházejí uprostřed lesů a celé místo má tajemnou až strašidelnou atmosféru. Je také vzpomínkou na naši historii.

Přečtěte si: Hartoušovské mofety, Bublák a niva Plesné

A kromě toho se jedná o místo hezké a zajímavé i z přírodního hlediska. Týká se to především rašelinišť, jichž je v okolí Rolavy a Přebuzi poměrně hodně. Některá jsou nepřístupná z důvodu ochrany tetřeva hlušce, na jiné lze zavítathorn. Těžba rudy je už dávnou minulostí a příroda krajinu změnila k nepoznání. K lepšímu, je třeba dodat. Je proto pochopitelné, že okolí městečka Přebuz je nyní vyhledávaným cílem turistů, cyklistů.

Zdroj: https://mischu.cz/krusne-hory-prebuz/, mapy.cz, wikipedia.org

Bývalý důl Přebuz. Náhledové foto: Lubor Ferenc, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99ebuz_hlavn%C3%AD_j%C3%A1ma_%C4%8Dervenec_2024_(3).jpg

 

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Přebuz a Rolava v Krušných horách jsou vzpomínkou na těžbu cínu

728x90

Na Sokolovsku v Karlovarském kraji se ve vzdálenosti dva kilometry od města Přebuz nachází dnes již zaniklá obec Rolava. Obě místa jsou spojená s těžbou cínu, jež se zde započala již ve 12. a 13. století formou rýžování cínové rudy kasiteritu. Přebuz kolonizovali němečtí obyvatelé v polovině 14. století, Rolava byla ale založená až v 1. polovině 17. století. Z Přebuzi se stalo město s nejmenším počtem obyvatel v České republice – žije jich tu jen 76. A Rolava zanikla úplně. Přesto i tato místa stojí za navštívení. Ne nadarmo tudy vede Stezka Českem.

Hornictví v Přebuzi

Lidé se v minulosti zpravidla usazovali tam, kde byly příhodné podmínky pro život a možnost dobré obživy. Přebuz byla založena jako hornická osada. Její povýšení na horní městečko v roce 1553 mělo zásadní význam pro rozvoj těžby cínu. Jeho dolování zde dosahovalo velkého rozsahu. Stará hornická mapa znázorňuje 45 těžených žil. Třicetiletá válka znamenala útlum těžby, která se zase obnovila na konci 17. století. Prosperita zdejších dolů dosáhla nejvyššího rozkvětu právě v tomto období a trvala až do 60. let 18. století.

Cínovou rudu potřebovali za války Němci

Během druhé světové války cínové doly využívala Německá říše, která tuto rudu potřebovala pro své válečné účely. Mezi Rolavou a Jelením tu byl vybudován závod na těžbu a úpravu cínové rudy, jehož součástí byla těžní jáma, gravitační úpravna a také zajatecký tábor, v němž bydleli zajatci z různých koutů Evropy – Němci, Poláci, Češi, Ukrajinci, Řekové, Italové, Holanďané. Areál získal lidové označení „cíňák“ a dodnes tu stojí torza budovy zásobníku rudniny, úpravny a kruhového bazénu na zahušťování kalů.

Přebuz, úpravna rudy. Foto: Lubor Ferenc, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99ebuz_%C3%BApravna_rudy_%C4%8Dervenec_2024.jpg

Tajemné ruiny bývalého dolu Přebuz (Frühbuss)

Ruiny sou volně přístupné, takže si je můžete prohlédnout. V městečku Přebuz lze na parkovišti blízko kostela svatého Bartoloměje odstavit automobil a pak se vydat po cyklostezce č. 2229 směrem k bývalému závodu. Není to daleko, něco přes kilometr. Zbytky železobetonových skeletů bývalých těžních věží se nacházejí uprostřed lesů a celé místo má tajemnou až strašidelnou atmosféru. Je také vzpomínkou na naši historii.

Přečtěte si: Hartoušovské mofety, Bublák a niva Plesné

A kromě toho se jedná o místo hezké a zajímavé i z přírodního hlediska. Týká se to především rašelinišť, jichž je v okolí Rolavy a Přebuzi poměrně hodně. Některá jsou nepřístupná z důvodu ochrany tetřeva hlušce, na jiné lze zavítathorn. Těžba rudy je už dávnou minulostí a příroda krajinu změnila k nepoznání. K lepšímu, je třeba dodat. Je proto pochopitelné, že okolí městečka Přebuz je nyní vyhledávaným cílem turistů, cyklistů.

Zdroj: https://mischu.cz/krusne-hory-prebuz/, mapy.cz, wikipedia.org

Bývalý důl Přebuz. Náhledové foto: Lubor Ferenc, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99ebuz_hlavn%C3%AD_j%C3%A1ma_%C4%8Dervenec_2024_(3).jpg

 

RELATED ARTICLES