Sobota, 12 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínCestováníNejvětší otrava v dějinách Československa | Cestování

Největší otrava v dějinách Československa | Cestování

728x90

Největší otrava v dějinách Československa – díky ututlání mnoho lidí dodnes neví, že se týkala i jich. V létě 1981 se v Československu odehrála událost, která by, kdyby nebyla přísně utajena, vyvolala masovou paniku a chaos.

A opravdu nejde o žádnou maličkost, ve skutečnosti se jedná o nejhorší hromadnou otravu v dějinách země, která zasáhla nespočet životů a ohrozila zdraví celého národa. Přestože se nevedly žádné oficiální statistiky o počtu otrávených osob a nikdy nedošlo k jejich zveřejnění, nová zjištění z utajovaných dokumentů nabízejí na rozsah této katastrofy opravdu mrazivý pohled.

Původ: Tichá epidemie na farmě Trnová

První známky potíží se objevily na farmě Trnová u Dobříše, kde začaly hromadně umírat slepice. V červenci 1981 měli veterináři zpočátku podezření na běžné virové onemocnění známé jako Markova nemoc, ale obvyklá léčba včetně antibiotik se ukázala jako neúčinná.

Koncem srpna veterináři odebrali vzorky z uhynulých slepic a jejich vajec k podrobnější analýze. Šokující výsledky ukázaly, že vejce obsahovala 1400krát vyšší množství rtuti, než je povolený limit.

Foto: Pixabay

Otrava rtutí z vajec

Přítomnost rtuti v tak vysokých koncentracích představovala vážné ohrožení veřejného zdraví.

Pouhé jedno kontaminované vejce mohlo potenciálně zabít kojence, zatímco konzumace osmi takových vajec byla smrtelná i pro dospělého člověka. A vůbec nemuselo jít o konzumaci najednou – rtuť se totiž v těle dokáže kumulovat.

Úřady zareagovaly rychle, uzavřely farmu a stáhly kontaminovaná vejce z oběhu. Rozhodly se však neinformovat veřejnost, aby předešly masové panice. Obávaly se, že zveřejnění plného rozsahu kontaminace by nejen narušilo dodavatelský řetězec, ale také podnítilo negativní propagandu ze západních zemí, což by socialistický stát ještě více izolovalo.

Neorganizované vyšetřování a průtahy

Navzdory kritické povaze kontaminace probíhalo vyšetřování chaoticky. První zprávy o otrávených vejcích byly známy již 3. září, ale trvalo více než dva týdny, než ústřední orgány vyslaly na místo vyšetřovatele. I poté se vyšetřovatelé potýkali se zpožděním, protože místní úředníci nebyli přítomni, aby mohli poskytnout důležité informace. Tato dezorganizace situaci ještě zhoršila, protože nebyla přijata žádná okamžitá opatření, která by zabránila šíření otravy.

Kontaminace se rozšířila i mimo farmu Trnová. Do 17. září bylo zjištěno, že vejce s obsahem rtuti byla distribuována po celé zemi. Později provedené testy prokázaly 10 až 40krát vyšší hodnoty rtuti, než je celostátní norma, přičemž v jednom případě byla zjištěna 900krát vyšší úroveň kontaminace.

Otrávená hospodářská zvířata

Otrava rtutí se neomezovala pouze na drůbež. Alarmující zprávy odhalily, že za záhadných okolností umírají také hospodářská zvířata, a to zejména skot. Testy potvrdily, že mléko a krev těchto zvířat obsahovaly nebezpečně vysoké množství těžkých kovů, konkrétně rtuti. Ukázalo se, že problém je mnohem větší, než se původně předpokládalo.

Veterináři nakonec odhalili zdroj kontaminace: krmivo pro zvířata. Farmáři buď z nedbalosti, nebo ze zoufalství krmili svá hospodářská zvířata osivem, které bylo ošetřeno fungicidy na bázi rtuti, jež měly zabránit růstu plísní během skladování plodin.

Vyšetřování dál nepokračovalo

Navzdory rozsáhlosti krize byla reakce úřadů minimální a z velké části se zaměřila na ututlání incidentu. Namísto řešení možných dopadů na lidské zdraví nebo zjišťování počtu obětí se úředníci soustředili pouze na zastavení používání obilí ošetřeného rtutí jako krmiva. Toto nenápadné řešení umožnilo vládě vyšetřování v tichosti odložit a nezanechat žádné stopy o počtu lidí, kteří mohli být postiženi.

Rozsah otravy zůstává dodnes záhadou a nebyly provedeny žádné oficiální studie ani analýzy, které by posoudily dlouhodobé účinky na obyvatelstvo. Mnoho lidí, kteří v roce 1981 konzumovali vejce nebo maso, mohlo být nevědomky vystaveno toxickému množství rtuti, přesto nikdy nenásledovala žádná rozsáhlá zdravotní kampaň nebo odškodnění. Zdravotní důsledky přitom mohou být patrné i dnes.

 

Zdroj: https://www.eea.europa.eu/cs/articles/rtut-pretrvavajici-hrozba-pro-zivotni#:~:text=Kv%C5%AFli%20toxicit%C4%9B%20rtuti%20se%20v%20Evrop%C4%9B%20upou%C5%A1t%C3%AD%20od%20jej%C3%ADho%20pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD, https://badatele.net/nejhorsi-hromadna-otrava-v-ceskoslovenska-prusvih-ktery-se-dodnes-podarilo-utajit/, https://www.rehabilitace.info/zajimavosti/otrava-rtuti-kdy-nastava-priznaky-priciny-a-lecba/#:~:text=Otrava%20rtut%C3%AD%20se%20t%C3%BDk%C3%A1%20toxicity%20p%C5%99i%20konzumaci%20(p%C5%99%C3%ADjmu)%20rtuti.%20Rtu%C5%A5

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Největší otrava v dějinách Československa | Cestování

728x90

Největší otrava v dějinách Československa – díky ututlání mnoho lidí dodnes neví, že se týkala i jich. V létě 1981 se v Československu odehrála událost, která by, kdyby nebyla přísně utajena, vyvolala masovou paniku a chaos.

A opravdu nejde o žádnou maličkost, ve skutečnosti se jedná o nejhorší hromadnou otravu v dějinách země, která zasáhla nespočet životů a ohrozila zdraví celého národa. Přestože se nevedly žádné oficiální statistiky o počtu otrávených osob a nikdy nedošlo k jejich zveřejnění, nová zjištění z utajovaných dokumentů nabízejí na rozsah této katastrofy opravdu mrazivý pohled.

Původ: Tichá epidemie na farmě Trnová

První známky potíží se objevily na farmě Trnová u Dobříše, kde začaly hromadně umírat slepice. V červenci 1981 měli veterináři zpočátku podezření na běžné virové onemocnění známé jako Markova nemoc, ale obvyklá léčba včetně antibiotik se ukázala jako neúčinná.

Koncem srpna veterináři odebrali vzorky z uhynulých slepic a jejich vajec k podrobnější analýze. Šokující výsledky ukázaly, že vejce obsahovala 1400krát vyšší množství rtuti, než je povolený limit.

Foto: Pixabay

Otrava rtutí z vajec

Přítomnost rtuti v tak vysokých koncentracích představovala vážné ohrožení veřejného zdraví.

Pouhé jedno kontaminované vejce mohlo potenciálně zabít kojence, zatímco konzumace osmi takových vajec byla smrtelná i pro dospělého člověka. A vůbec nemuselo jít o konzumaci najednou – rtuť se totiž v těle dokáže kumulovat.

Úřady zareagovaly rychle, uzavřely farmu a stáhly kontaminovaná vejce z oběhu. Rozhodly se však neinformovat veřejnost, aby předešly masové panice. Obávaly se, že zveřejnění plného rozsahu kontaminace by nejen narušilo dodavatelský řetězec, ale také podnítilo negativní propagandu ze západních zemí, což by socialistický stát ještě více izolovalo.

Neorganizované vyšetřování a průtahy

Navzdory kritické povaze kontaminace probíhalo vyšetřování chaoticky. První zprávy o otrávených vejcích byly známy již 3. září, ale trvalo více než dva týdny, než ústřední orgány vyslaly na místo vyšetřovatele. I poté se vyšetřovatelé potýkali se zpožděním, protože místní úředníci nebyli přítomni, aby mohli poskytnout důležité informace. Tato dezorganizace situaci ještě zhoršila, protože nebyla přijata žádná okamžitá opatření, která by zabránila šíření otravy.

Kontaminace se rozšířila i mimo farmu Trnová. Do 17. září bylo zjištěno, že vejce s obsahem rtuti byla distribuována po celé zemi. Později provedené testy prokázaly 10 až 40krát vyšší hodnoty rtuti, než je celostátní norma, přičemž v jednom případě byla zjištěna 900krát vyšší úroveň kontaminace.

Otrávená hospodářská zvířata

Otrava rtutí se neomezovala pouze na drůbež. Alarmující zprávy odhalily, že za záhadných okolností umírají také hospodářská zvířata, a to zejména skot. Testy potvrdily, že mléko a krev těchto zvířat obsahovaly nebezpečně vysoké množství těžkých kovů, konkrétně rtuti. Ukázalo se, že problém je mnohem větší, než se původně předpokládalo.

Veterináři nakonec odhalili zdroj kontaminace: krmivo pro zvířata. Farmáři buď z nedbalosti, nebo ze zoufalství krmili svá hospodářská zvířata osivem, které bylo ošetřeno fungicidy na bázi rtuti, jež měly zabránit růstu plísní během skladování plodin.

Vyšetřování dál nepokračovalo

Navzdory rozsáhlosti krize byla reakce úřadů minimální a z velké části se zaměřila na ututlání incidentu. Namísto řešení možných dopadů na lidské zdraví nebo zjišťování počtu obětí se úředníci soustředili pouze na zastavení používání obilí ošetřeného rtutí jako krmiva. Toto nenápadné řešení umožnilo vládě vyšetřování v tichosti odložit a nezanechat žádné stopy o počtu lidí, kteří mohli být postiženi.

Rozsah otravy zůstává dodnes záhadou a nebyly provedeny žádné oficiální studie ani analýzy, které by posoudily dlouhodobé účinky na obyvatelstvo. Mnoho lidí, kteří v roce 1981 konzumovali vejce nebo maso, mohlo být nevědomky vystaveno toxickému množství rtuti, přesto nikdy nenásledovala žádná rozsáhlá zdravotní kampaň nebo odškodnění. Zdravotní důsledky přitom mohou být patrné i dnes.

 

Zdroj: https://www.eea.europa.eu/cs/articles/rtut-pretrvavajici-hrozba-pro-zivotni#:~:text=Kv%C5%AFli%20toxicit%C4%9B%20rtuti%20se%20v%20Evrop%C4%9B%20upou%C5%A1t%C3%AD%20od%20jej%C3%ADho%20pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD, https://badatele.net/nejhorsi-hromadna-otrava-v-ceskoslovenska-prusvih-ktery-se-dodnes-podarilo-utajit/, https://www.rehabilitace.info/zajimavosti/otrava-rtuti-kdy-nastava-priznaky-priciny-a-lecba/#:~:text=Otrava%20rtut%C3%AD%20se%20t%C3%BDk%C3%A1%20toxicity%20p%C5%99i%20konzumaci%20(p%C5%99%C3%ADjmu)%20rtuti.%20Rtu%C5%A5

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES