Úterý, 17 září, 2024
Google search engine
DomůMagazínCestováníLidé si už ani nemohou vybrat kde zaplatí | Cestování

Lidé si už ani nemohou vybrat kde zaplatí | Cestování

728x90

Lidé si už ani nemohou vybrat u jaké pokladny zaplatí. Obchody je mnohdy nutí násilím. V dnešním rychlém maloobchodním prostředí je řízení toku zákazníků u pokladen důležitější než kdy jindy – to by vám potvrdil snad každý zodpovědný pracovník. Ale někdy je to prostě celé už za hranou.

Maloobchodníci neustále zdokonalují způsob, jakým řídí provoz u různých typů pokladen, aby zvýšili efektivitu, zkrátili čekací doby a zvýšili spokojenost zákazníků. Tedy alespoň to tvrdí – zkušenosti jsou bohužel mnohdy docela jiné.

Opravdu si můžeme vybrat pokladnu?

Pryč jsou doby, kdy se možnosti pokladen omezovaly na pokladny s obsluhou. Dnes si zákazníci často vybírají – nebo jsou nasměrováni – mezi tradičními pokladnami s obsluhou a samoobslužnými stanicemi. Každý typ pokladny nabízí odlišné výhody a vyhovuje různým preferencím zákazníků a nákupním scénářům. Problém je, když se z možnosti výběru stane povinnost.

Foto: Pixabay

Řekněte své babičce, že nic nemusí

Podělím se teď o svou zkušenost. Nebudu jmenovat obchod, ale je velký a známý. A nedávno se z něj moje babička, která je vzhledem ke svému věku a omezeným pohybovým schopnostem, ráda, že vůbec ještě zvládne obejít těch pár regálů, které potřebuje, vrátila s pláčem. Prodavačka ji prý z dlouhé fronty na klasickou pokladnu odvedla k té samoobslužné a pak na ni ještě byla hnusná, že jí to nejde. Babi se prý marně bránila, že to s pokladnou neumí. Prodavačka jí prostě vzala košík a babi musela jít za ní.

Výjimka? Podle všeho ani ne. Poptala jsem se totiž trošku v okolí a je to prý běžný postup. Asi není náhoda, že si prodavačky vybírají jako snadné cíle buď právě staré lidi (jakoby nestačilo, že do tohohle obchodu musí mít appku, jinak budou bez slev) nebo maminky s kočárky a malými dětmi. Zranitelné osoby, znáte to. S babičkou jsem si sedla, vše jsme probraly. Zdůraznila jsem jí, že v obchodě není pánem prodavač, ale zákazník. Koneckonců – kde by ty obchody byly, kdy jim tam lidé přestali chodit?

Neobtěžujte mě, budu si na vás stěžovat.“ To je do budoucna její kouzelná věta, kterou bude používat. Také jsem napsala stížnost na obchod. Odpověděli mi, že se omlouvají a personál znovu proškolí. No to jsem zvědavá. A dala jsem si ještě jedno předsevzetí – budu se líp dívat okolo sebe. A když bude někdo něčí babičku nebo dědečka, nutit k něčemu, co nechtějí, zasáhnu. Chápu, že to nejspíš bylo selhání jednotlivce a většina personálu se chová slušně. Ale tohle by prostě nikomu procházet nemělo. Když si jako společnost nebudeme chránit svoje nejslabší členy, co jsme vlastně zač?

 

Zdroj. Autorský text, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-diky-za-ne-ne-nejsem-brigadnik-pisi-ctenari-o-samoobsluznych-pokladnach-244053, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/27024-samoobsluzne-pokladny-zkusenosti

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Lidé si už ani nemohou vybrat kde zaplatí | Cestování

728x90

Lidé si už ani nemohou vybrat u jaké pokladny zaplatí. Obchody je mnohdy nutí násilím. V dnešním rychlém maloobchodním prostředí je řízení toku zákazníků u pokladen důležitější než kdy jindy – to by vám potvrdil snad každý zodpovědný pracovník. Ale někdy je to prostě celé už za hranou.

Maloobchodníci neustále zdokonalují způsob, jakým řídí provoz u různých typů pokladen, aby zvýšili efektivitu, zkrátili čekací doby a zvýšili spokojenost zákazníků. Tedy alespoň to tvrdí – zkušenosti jsou bohužel mnohdy docela jiné.

Opravdu si můžeme vybrat pokladnu?

Pryč jsou doby, kdy se možnosti pokladen omezovaly na pokladny s obsluhou. Dnes si zákazníci často vybírají – nebo jsou nasměrováni – mezi tradičními pokladnami s obsluhou a samoobslužnými stanicemi. Každý typ pokladny nabízí odlišné výhody a vyhovuje různým preferencím zákazníků a nákupním scénářům. Problém je, když se z možnosti výběru stane povinnost.

Foto: Pixabay

Řekněte své babičce, že nic nemusí

Podělím se teď o svou zkušenost. Nebudu jmenovat obchod, ale je velký a známý. A nedávno se z něj moje babička, která je vzhledem ke svému věku a omezeným pohybovým schopnostem, ráda, že vůbec ještě zvládne obejít těch pár regálů, které potřebuje, vrátila s pláčem. Prodavačka ji prý z dlouhé fronty na klasickou pokladnu odvedla k té samoobslužné a pak na ni ještě byla hnusná, že jí to nejde. Babi se prý marně bránila, že to s pokladnou neumí. Prodavačka jí prostě vzala košík a babi musela jít za ní.

Výjimka? Podle všeho ani ne. Poptala jsem se totiž trošku v okolí a je to prý běžný postup. Asi není náhoda, že si prodavačky vybírají jako snadné cíle buď právě staré lidi (jakoby nestačilo, že do tohohle obchodu musí mít appku, jinak budou bez slev) nebo maminky s kočárky a malými dětmi. Zranitelné osoby, znáte to. S babičkou jsem si sedla, vše jsme probraly. Zdůraznila jsem jí, že v obchodě není pánem prodavač, ale zákazník. Koneckonců – kde by ty obchody byly, kdy jim tam lidé přestali chodit?

Neobtěžujte mě, budu si na vás stěžovat.“ To je do budoucna její kouzelná věta, kterou bude používat. Také jsem napsala stížnost na obchod. Odpověděli mi, že se omlouvají a personál znovu proškolí. No to jsem zvědavá. A dala jsem si ještě jedno předsevzetí – budu se líp dívat okolo sebe. A když bude někdo něčí babičku nebo dědečka, nutit k něčemu, co nechtějí, zasáhnu. Chápu, že to nejspíš bylo selhání jednotlivce a většina personálu se chová slušně. Ale tohle by prostě nikomu procházet nemělo. Když si jako společnost nebudeme chránit svoje nejslabší členy, co jsme vlastně zač?

 

Zdroj. Autorský text, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-diky-za-ne-ne-nejsem-brigadnik-pisi-ctenari-o-samoobsluznych-pokladnach-244053, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/27024-samoobsluzne-pokladny-zkusenosti

Náhledové foto: Pixabay

RELATED ARTICLES