Celkem pravidelně se na internetu můžete seznámit s fotografiemi turistických míst u nás i v zahraničí, kam noha introverta vkročí jen se sebezapřením. Jedná se o atraktivní destinace, kde v letní sezónu bývá hlava na hlavě. A nejsou to pouze pláže na jihu Evropy. Tento problém se cizím slovem nazývá overturismus. My bychom ho mohli přeložit jako „když je turistů jako much“.
Náš turista Ignác Mácha
Turismus není zase tak moc starou záležitostí. Chodit na výlety za účelem poznání krajiny začali lidé v českých zemích až v polovině 19. století. Do té doby je to ani nenapadlo. Přitom se nachodili až moc, ale většinou za jiným účelem – za prací, do školy, na trh a podobně. Takovým první turistou v pravém slova smyslu byl u nás Ignác Mácha, kterého budete znát spíše pod jménem Karel Hynek Mácha. Ten opravdu chodil po krajině proto, aby se pokochal její krásou a zjistil něco o české historii, jež v období romantismu byla v centru pozornosti tehdejší obrozenecké společnosti. Posléze v 80. letech 19. století vznikl Klub českých turistů, jenž organizoval výlety. Úspěšně funguje dodnes.
Cestovatelský boom
Turistické aktivity přerušila první a potom druhá světová válka. Pak ale v oblasti cestovního ruchu nastal boom. Bylo to dáno i lepšími možnostmi, jak se do cílových míst dostat. Hlavní slovo tu měl zejména rozvoj letecké dopravy, který lidem přiblížil mnohé dříve těžko dostupné destinace. Za totality se mohlo cestovat omezeně, maximálně tak po spřátelených zemích Varšavské smlouvy. Po Sametové revoluci si mohli příznivci cestování splnit své cestovatelské touhy a cestovat, co jim síly a peníze stačily.
Strašák jménem overturismus
Turistický boom se projevil v mnoha zemích, nejedná se tedy o nějaký český fenomén. Je to globální problém souvisejí s hypermobilitou a nadbytkem. Lidé prostě mají více financí a turistika se nabízí jako ideální možnost je utratit a něco přitom zajímavého zažít. Zatímco ještě před lety místní obyvatelé v atraktivních destinacích turisty vítali málem chlebem a solí (nebo něčím podobným), dnes na ně lijí vodu a vyhánějí je. Jak se stalo letos například v Barceloně. Mnohá místa tíží přemíra návštěvníků. Plné zuby už je mají v Benátkách, již zmíněné Barceloně, Amsterdamu, na ostrovech Santorini a Mallorca i jinde ve světě.
Nemusíme jezdit ani tak daleko, abychom narazili na davy turistů. U nás to bývá tradičně Sněžka, pak Adršpach, i v Českém Krumlově bývá v letní sezónu hlava na hlavě, o Praze ani nemluvě. Jiné to není ani u sousedů na Slovensku. Kdo si chce vyrazit v létě ve Vysokých Tatrách na Rysy, musí se připravit na to, že půjde v dlouhém zástupu spoluturistů.
Foto: Pixabay
Proč jsou turisté neoblíbení
Turisté přinášejí peníze do oblasti, kterou navštíví. Z tohoto pohledu by mohli být celkem vítaní. Bohužel ale dochází k tomu, že určité lokality trpí přeplněností návštěvníky, což vede ke snížení kvality života místních. Svou negativní roli v tom sehrávají i krátkodobé pronájmy formou AirBnb, kvůli kterým pak chybějí byty pro místní obyvatele nebo jejich cena nebývale roste. Mnozí turisté se neumějí slušně chovat, jsou hluční, věčně opilí, nic nerespektující. Kam to všechno povede?
Už se objevují první vlaštovky v podobě zpoplatnění vstupů do měst. Poplatek za jednodenní vstup zavedly například Benátky. Problém overturismu musejí řešit místní samosprávy, které v tomto ohledu asi zaspaly.
Zdroj: autorský článek, Wikipedia.org
Náhledové foto: Pixabay
