Mrazivého dne roku 1669 na jižním pólu vystoupila skupina badatelů včetně českého průkopníka z amerického letadla uprostřed prudkého přízemního hurikánu. Josef Sekyra, rodák z městečka Nové Město nad Metují, se zapsal do historie jako první Čechoslovák, který stanul na nejjižnějším bodě Země.
Sekyrova cesta k monumentálnímu úspěchu začala v jeho dětství, kdy byl obklopen pískovcovými útvary svého rodného města. Vášeň pro geologii ho přivedla na Karlovu univerzitu a následně do České geologické služby, což znamenalo začátek jeho cesty, která vedla přes celé kontinenty. Sekyra se nespokojil jen s akademickými oceněními, ale zapsal se i do historie horolezectví. V roce 1961 zdolal sedmitisícový vrchol v pohoří Pamír a vytvořil československý výškový rekord, který vydržel sedm let.
Potvrzení kontinentálních teorií
Sekyrova vědecká činnost a láska k horolezectví se spojily v Antarktidě, kde jeho expedice přinesly převratné objevy. Shodou okolností dostal Sekyra během vánočního večírku na letecké základně McMurdo v roce 1969 nabídku navštívit jižní pól. Náhodná příležitost vedla k historickému okamžiku: Sekyra se stal prvním Čechoslovákem, který vstoupil na jižní pól.
Odhalení pravěkého kousku skládačky
Význam Sekyrovy antarktické expedice přesáhl osobní úspěch. Jeho nejpozoruhodnější objev přišel v podobě kostí lystrosaura, býložravce starého 200 milionů let, který byl dříve nalezen v jižní Africe a Indii. Nález poskytl zásadní důkaz podporující teorii o rozpadu superkontinentu Gondwana a změnil naše chápání geologické historie Země.
Život v extrémních podmínkách
close
Josef Sekyra uměl přežít v extrémních podmínkách
Sekyrovo bádání se neomezovalo pouze na mrazivou Antarktidu. Vydal se do žhavých pouští Sahary a Západní pouště v Iráku, kde prokázal všestrannost svých geologických znalostí. Jeho schopnosti při vyhodnocování leteckých a satelitních snímků upoutaly také pozornost NASA, což je další důkaz jeho vědecké zdatnosti.
Odkaz průkopníka
Odchod Josefa Sekyry v roce 2008 znamenal konec éry neohroženého průzkumu a významného vědeckého přínosu. Jeho odkaz žije dál, a to nejen v zeměpisných a geologických záznamech, které pomáhal utvářet, ale také v srdcích těch, které jeho výjimečný život inspiroval. Svědectvím o jeho cestě je Městské muzeum v Novém Městě nad Metují, jeho rodišti, kde je vystavena část Sekyrovy unikátní sbírky hornin.
Ve světě, kde neznámé láká odvážné a zvídavé, stojí příběh Josefa Sekyry jako maják, který nám připomíná neutuchajícího ducha objevování a neústupnou cestu za poznáním.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, denik.cz, cesky.radio.cz
