Zdánlivě obyčejný den roku 2022 se nedaleko Opavy změnil v neobyčejný, když soukromý zemědělec narazil na zmačkaný kus kovu na svém řepném poli. Netušil, že se z náhodného objevu vyklube neocenitelný artefakt starý více než 3 000 let, zlatý diadém z doby bronzové.
Na první pohled si farmář zlatou relikvii spletl s pouhou starou plechovkou, což je pro ty, kdo obdělávají půdu, každodenní záležitost. Jak však později potvrdili odborníci, zdaleka nešlo o obyčejný předmět, ale o cenný historický kus.
Odhalování tajemství minulosti
Počáteční nejasnosti kolem zlatého artefaktu odborníky mátly. Byl to opasek, nebo čelenka? Záhada přetrvávala, dokud diadém neprošel pečlivým zkoumáním odborníků z bruntálského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Jejich zjištění ukázala, že se ve skutečnosti jedná o šperk pocházející ze starší doby bronzové. Odhalení vyvolalo v archeologické obci šok a podnítilo pátrání po jeho původu a významu.
Pohled do vyšší společnosti
Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška pro Deník.cz zdůraznil význam pozoruhodného objevu. Uvedl, že diadém zcela jistě patřil osobě s vysokým společenským postavením, což vrhá světlo na bohatství a kultivovanost starověké civilizace, která v regionu kdysi vzkvétala. První poznatky byly sděleny na mezinárodní konferenci „Zlatý poklad“ ve Vídni, což znamenalo začátek poutavé cesty za pochopením historických souvislostí relikvie.
Materiálové složení a jedinečnost
Diadém, který měří na délku téměř 50 centimetrů, na šířku devět centimetrů a váží 56,5 gramu, je složen především ze zlata. Obsahuje však také stopy stříbra a mědi, přičemž materiálové složení tvoří 85 procent zlata, 14 procent stříbra a jedno procento mědi. Takové složení z něj činí v České republice ojedinělý exemplář, který ztělesňuje starobylou řemeslnou zručnost a uměleckou dokonalost minulé éry.
Nadnárodní spojení
Zajímavé je, že badatelé odhalili fascinující souvislost mezi tímto českým diadémem a jeho polským protějškem. Téměř identická zlatá ozdoba byla totiž v 80. letech 20. století nalezena v polských Krzanowicích, ačkoli se z ní dochovala pouze fotografie, neboť byla kvůli vysokému obsahu zlata roztavena. Archeologové z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd nyní pracují na navázání spolupráce s polskými kolegy, aby se hlouběji ponořili do souvislostí mezi oběma artefakty. Možnost, že šperky mohou pocházet ze stejné místní slezské produkce, vyvolala řadu hypotéz.
Poklad pro věky
Zlatý diadém je dnes uložen v archeologické sbírce regionálního muzea na zámku v Bruntále. Jeho objev nejen obohacuje historické vyprávění o Opavsku, ale je také svědectvím o neutuchajícím půvabu archeologie a neocenitelných poznatcích, které může poskytnout o životě těch, kteří tu byli před námi.
