Na první pohled si řeknete: co tak asi může být na nabíjení zařízení tak složitého? Připojím nabíjecí adaptér a zbytek už proběhne automaticky. Tak proč z toho dělat takovou vědu?

Ve většině současných digitálních zařízení jsou osazené Lithium-iontové akumulátory, které mají přeci jen z hlediska nabíjení své požadavky. Pokud bychom se drželi několika hlavních zásad, můžeme prodloužit jejich životnost, a také je zachovat po dlouhou dobu v dobré kondici.

Rizika při nabíjení akumulátorů

Lithium-iontové baterie dnes najdete v celé řadě akumulátorových zařízení a postupně vytlačily dříve používané Nikl-kadmiové či Nikl-metal hydridové články. Ať už jde o akumulátorové vysavače, sluchátka, mobilní telefony, tablety či notebooky, Lithium-iontové baterie najdete v převážné většině z nich. Mají specifické vlastnosti, kvůli kterým je dobré při jejich nabíjení dodržovat některá pravidla a vyvarovat se zbytečných chyb.

Při nesprávném nabíjení hrozí riziko jejich poškození a v krajních případech i požáru. Ač jsou tyto případy extrémní a nepříliš časté, mohou nastat.

1. Úrovně nabití

Známé chyby, často vzniklé i kvůli přetrvávajícím mýtům z dob niklových baterií, se týkají úrovní nabití baterie. U mobilních telefonů máme zpravidla neustále na očích ukazatel zbývající kapacity baterie, takže je můžeme včas připojit k nabíječce. U některých zařízení to tak ale nemusí být. U Lithium-iontových baterií je především potřeba se vyhýbat hloubkovému vybití. To může baterie poškodit a vést k nebezpečným závadám a nevratnému poškození.

Ale ani pravidelné nabíjení na 100 % není z hlediska životnosti zrovna ideální. Z dlouhodobého hlediska je pro výdrž akumulátoru nejšetrnější metoda udržovat jeho úroveň nabití mezi 30 a 70 %. Tedy ve stavu, kdy jsme na úrovni 30 %, zařízení připojit k nabíječce, a ve stavu 70 % jej odpojit. Pokud jste na 30 % nebo pod, nenabíjejte jen krátce, ale dobijte pokud možno až do stavu nabití 70 %.

2. Nabíjení nevyhovujícími nabíječkami

Už dávno neplatí, že ke každému akumulátorovému zařízení automaticky dostanete nabíječku. Většina z uživatelů toto pocítila u nových smartphonů. Proto je vhodné se ujistit, že pro nabíjení svého zařízení používáte správnou odpovídající nabíječku.

Pokud je zařízení při nabíjení příliš horké, raději jej odpojte od nabíjecího adaptéru a sledujte. Přehřívání může být způsobeno mnoha faktory: například příliš vysokým nabíjecím proudem, ale i závadou na akumulátoru. V krajním případě by mohlo dojít i ke vznícení akumulátoru, přičemž se uvolňují toxické plyny.

3. Rychlé nabíjení u zařízení, které jej nepodporuje

Pokud vaše zařízení, opět typicky smartphone, podporuje metodu rychlého dobíjení, je důležité, abyste to prováděli pouze odpovídající, pokud možno autorizovanou originální nabíječkou.

Při rychlém nabíjení se používá vyšší proud než u standardního nabíjení. To může vést k vyšší zátěži akumulátorů, přehřátí či poškození. Je tedy nanejvýš důležité tuto metodu používat pouze u akumulátorů, které ji podporují a použít kompatibilní nabíječku.

4. Přehlížení různých okolností nabíjení

Dbejte na správné teplotní rozmezí, a to nejen při nabíjení akumulátorů. Lithium-iontovým bateriím nesvědčí extrémy: ani příliš nízké teploty a mráz, ani teploty vysoké. Jistě si vybavíte případy, kdy pokud telefonujete smartphonem v mrazivém počasí, akumulátor se vybíjí mnohem rychleji než při pokojové teplotě. 

Opačný extrém je také nebezpečný. Pokud například odložíte smartphone na přímém slunci, nebo jej zapomenete v létě ve voze a svítí na něj slunce přes sklo, může to u Lithium-iontových baterií vyvolat tepelnou reakci. A jejím důsledkem se baterie může uvnitř zahřát na velmi vysoké teploty. Obzvlášť citlivé jsou na to Lithium-polymerové baterie, které se osazují například do některých výkonných smartphonů.

Příznakem poškození baterie je její „nafouknutí“. To je opět typická vlastnosti Lithium-polymerových baterií a pokud něco takového zpozorujete, je nanejvýš vhodné takovou baterii okamžitě přestat používat a ani ji už nenabíjet. V případě zabudovaných baterií v mobilech je to samozřejmě komplikované, protože se k nim jednoduše nedostaneme.

Bateriím, podobně jako elektronice obecně, nesvědčí prudká změna teplot. Proto například pokud se vrátíte z procházky v mrazivém dni, kdy jste třeba s někým konverzovali přes WhatsApp a mobil byl vystaven mrazu, není dobré hned po návratu pokračovat v prostředí, kam se jdete zahřát. Nechte zařízení třeba chvíli na chodbě, ať se prohřívá postupně, nikoliv skokově.

5. Dlouhodobé odkládání zařízení s akumulátory
 

Pokud některé zařízení nebudete delší dobu používat a umožňuje vyjmutí baterie, učiňte tak. Baterii dobijte zhruba na polovinu její kapacity a uložte ideálně v chladnějším prostředí, než je vaše obvyklá pokojová teplota. Nikoliv ale do prostředí, kde hrozí mráz.

Pokud baterie není vyjímatelná, je dobré zařízení čas od času zkontrolovat a baterii udržovat na úrovni zhruba 50% nabití. Zpravidla stačí kontrolu provést jednou za čtvrt až půl roku.

Zdroj: Android Authority, TimesNow

Na první pohled si řeknete: co tak asi může být na nabíjení zařízení tak složitého? Připojím nabíjecí adaptér a zbytek už proběhne automaticky. Tak proč z toho dělat takovou vědu?

Ve většině současných digitálních zařízení jsou osazené Lithium-iontové akumulátory, které mají přeci jen z hlediska nabíjení své požadavky. Pokud bychom se drželi několika hlavních zásad, můžeme prodloužit jejich životnost, a také je zachovat po dlouhou dobu v dobré kondici.

Rizika při nabíjení akumulátorů

Lithium-iontové baterie dnes najdete v celé řadě akumulátorových zařízení a postupně vytlačily dříve používané Nikl-kadmiové či Nikl-metal hydridové články. Ať už jde o akumulátorové vysavače, sluchátka, mobilní telefony, tablety či notebooky, Lithium-iontové baterie najdete v převážné většině z nich. Mají specifické vlastnosti, kvůli kterým je dobré při jejich nabíjení dodržovat některá pravidla a vyvarovat se zbytečných chyb.

Při nesprávném nabíjení hrozí riziko jejich poškození a v krajních případech i požáru. Ač jsou tyto případy extrémní a nepříliš časté, mohou nastat.

1. Úrovně nabití

Známé chyby, často vzniklé i kvůli přetrvávajícím mýtům z dob niklových baterií, se týkají úrovní nabití baterie. U mobilních telefonů máme zpravidla neustále na očích ukazatel zbývající kapacity baterie, takže je můžeme včas připojit k nabíječce. U některých zařízení to tak ale nemusí být. U Lithium-iontových baterií je především potřeba se vyhýbat hloubkovému vybití. To může baterie poškodit a vést k nebezpečným závadám a nevratnému poškození.

Ale ani pravidelné nabíjení na 100 % není z hlediska životnosti zrovna ideální. Z dlouhodobého hlediska je pro výdrž akumulátoru nejšetrnější metoda udržovat jeho úroveň nabití mezi 30 a 70 %. Tedy ve stavu, kdy jsme na úrovni 30 %, zařízení připojit k nabíječce, a ve stavu 70 % jej odpojit. Pokud jste na 30 % nebo pod, nenabíjejte jen krátce, ale dobijte pokud možno až do stavu nabití 70 %.

2. Nabíjení nevyhovujícími nabíječkami

Už dávno neplatí, že ke každému akumulátorovému zařízení automaticky dostanete nabíječku. Většina z uživatelů toto pocítila u nových smartphonů. Proto je vhodné se ujistit, že pro nabíjení svého zařízení používáte správnou odpovídající nabíječku.

Pokud je zařízení při nabíjení příliš horké, raději jej odpojte od nabíjecího adaptéru a sledujte. Přehřívání může být způsobeno mnoha faktory: například příliš vysokým nabíjecím proudem, ale i závadou na akumulátoru. V krajním případě by mohlo dojít i ke vznícení akumulátoru, přičemž se uvolňují toxické plyny.

3. Rychlé nabíjení u zařízení, které jej nepodporuje

Pokud vaše zařízení, opět typicky smartphone, podporuje metodu rychlého dobíjení, je důležité, abyste to prováděli pouze odpovídající, pokud možno autorizovanou originální nabíječkou.

Při rychlém nabíjení se používá vyšší proud než u standardního nabíjení. To může vést k vyšší zátěži akumulátorů, přehřátí či poškození. Je tedy nanejvýš důležité tuto metodu používat pouze u akumulátorů, které ji podporují a použít kompatibilní nabíječku.

4. Přehlížení různých okolností nabíjení

Dbejte na správné teplotní rozmezí, a to nejen při nabíjení akumulátorů. Lithium-iontovým bateriím nesvědčí extrémy: ani příliš nízké teploty a mráz, ani teploty vysoké. Jistě si vybavíte případy, kdy pokud telefonujete smartphonem v mrazivém počasí, akumulátor se vybíjí mnohem rychleji než při pokojové teplotě. 

Opačný extrém je také nebezpečný. Pokud například odložíte smartphone na přímém slunci, nebo jej zapomenete v létě ve voze a svítí na něj slunce přes sklo, může to u Lithium-iontových baterií vyvolat tepelnou reakci. A jejím důsledkem se baterie může uvnitř zahřát na velmi vysoké teploty. Obzvlášť citlivé jsou na to Lithium-polymerové baterie, které se osazují například do některých výkonných smartphonů.

Příznakem poškození baterie je její „nafouknutí“. To je opět typická vlastnosti Lithium-polymerových baterií a pokud něco takového zpozorujete, je nanejvýš vhodné takovou baterii okamžitě přestat používat a ani ji už nenabíjet. V případě zabudovaných baterií v mobilech je to samozřejmě komplikované, protože se k nim jednoduše nedostaneme.

Bateriím, podobně jako elektronice obecně, nesvědčí prudká změna teplot. Proto například pokud se vrátíte z procházky v mrazivém dni, kdy jste třeba s někým konverzovali přes WhatsApp a mobil byl vystaven mrazu, není dobré hned po návratu pokračovat v prostředí, kam se jdete zahřát. Nechte zařízení třeba chvíli na chodbě, ať se prohřívá postupně, nikoliv skokově.

5. Dlouhodobé odkládání zařízení s akumulátory
 

Pokud některé zařízení nebudete delší dobu používat a umožňuje vyjmutí baterie, učiňte tak. Baterii dobijte zhruba na polovinu její kapacity a uložte ideálně v chladnějším prostředí, než je vaše obvyklá pokojová teplota. Nikoliv ale do prostředí, kde hrozí mráz.

Pokud baterie není vyjímatelná, je dobré zařízení čas od času zkontrolovat a baterii udržovat na úrovni zhruba 50% nabití. Zpravidla stačí kontrolu provést jednou za čtvrt až půl roku.

Zdroj: Android Authority, TimesNow