Hlavním viníkem tohoto nárůstu je podle vedení Googlu zvýšená spotřeba energie v datových centrech, zejména v souvislosti s rozvojem umělé inteligence (AI). Trénink rozsáhlých AI modelů vyžaduje enormní výpočetní výkon, který se projevuje na energetické náročnosti. Dokonce i běžné vyhledávání na Googlu nyní spotřebuje desetkrát více energie díky integraci strojového učení.
Přestože Google zůstává odhodlán dosáhnout do roku 2030 “ Net-zero carbon“, přiznává, že cesta k tomuto cíli bude náročná. Společnost argumentuje, že AI má potenciál kompenzovat emise v jiných oblastech, například optimalizací tras pro automobily, ale zároveň připouští, že dlouhodobý dopad AI na životní prostředí je obtížné předvídat.
Google není jediný, kdo se potýká s tímto problémem. Také Microsoft zaznamenal od roku 2020 nárůst emisí CO2 o téměř 29,1 procenta. Odborníci se shodují, že AI bude mít významný vliv na spotřebu energie v datových centrech, ale míra tohoto dopadu zůstává předmětem debat.
Kromě emisí skleníkových plynů je problematická i spotřeba vody spojena s AI. Podle jedné studie by mohla spotřeba vody pro AI do roku 2027 dosáhnout ekvivalentu téměř dvou třetin roční spotřeby Anglie.
Zatímco technologické společnosti investují do obnovitelných zdrojů energie ve snaze dosáhnout svých klimatických cílů, rostoucí energetická náročnost AI zůstává významnou překážkou na cestě k udržitelnosti v technologickém sektoru.
Zdroj: Google Environmental Report, ecowatch, BBC, The Register
