V březnu schválilo americké ministerstvo obchodu Intelu dotaci ve výši $8,5 miliard dolarů, dále možnost zvýhodněných půjček až do $11 miliard dolarů (se sníženými úroky) a nakonec 25% investiční daňovou úlevou na kapitálové investice až do výše $100 miliard. Intel se tak stal největším příjemcem prostředků z tzv. CHIPS Act. Tyto prostředky však byly podmíněny předložením plánu jejich využití a nyní Washington pojal pochybnosti, zda jej Intel bude schopný dodržet.

Důvod má spočívat v situaci, se kterou se tato společnost poslední dobou potýká. Za druhý kvartál letošního roku vykázala ztrátu přesahující $1,6 miliardy, zahájila propouštění minimálně 15 % pracovních sil, zastavila projekty v Evropě, zvažuje prodej některých divizí a kromě jiného čelí žalobě akcionářů. Intel podle nich tajil reálný stav firmy, čímž způsobil umělý růst ceny akcií v období mezi 25. lednem a 1. srpnem tohoto roku. Když byly zveřejněny výsledky za druhý kvartál, přišli investoři přes noc o více než $32 miliard a mohli přijít o místo v indexu Dow Jones Industrial Average.

CEO Intelu Pat Gelsinger na stavbě továrny v Arizoně (Intel)

Americké vládní úřady proto chtějí před vyplacením prostředků od Intelu záruky, že je bude schopný využít podle předložených plánů a nedojde k jejich znehodnocení. Zatímco další příjemci prostředků z fondu CHIPS Act vykazují příznivé pokroky (arizonská továrna TSMC vykázala výtěžnost výroby srovnatelnou s tchajwanskými linkami a Samsung plánuje vybavení továrny v Texasu 2nm technologií), v případě Intelu jde vývoj spíš opačným směrem a indicie zlepšení stavu chybějí.

Situace má formálně působit jako žádost vládních úřadů o záruky, že nedojde k vyhození veřejných prostředků z okna. Vypadá to však, že jde i o dopady předvolebního boje, kdy se Bidenova administrativa (demokraté) obává problému, který by jí mohl být v předvolebním boji omlácen o hlavu republikány. Jde tedy o více rovin, které se navíc řídí vlastními pravidly, takže nelze s vysokou pravděpodobností odhadnout výsledek. Je však možné, že zůstane jen u předvolebního divadla a po listopadovém zapečetění uren dostane situace opět volný průběh.

V březnu schválilo americké ministerstvo obchodu Intelu dotaci ve výši $8,5 miliard dolarů, dále možnost zvýhodněných půjček až do $11 miliard dolarů (se sníženými úroky) a nakonec 25% investiční daňovou úlevou na kapitálové investice až do výše $100 miliard. Intel se tak stal největším příjemcem prostředků z tzv. CHIPS Act. Tyto prostředky však byly podmíněny předložením plánu jejich využití a nyní Washington pojal pochybnosti, zda jej Intel bude schopný dodržet.

Důvod má spočívat v situaci, se kterou se tato společnost poslední dobou potýká. Za druhý kvartál letošního roku vykázala ztrátu přesahující $1,6 miliardy, zahájila propouštění minimálně 15 % pracovních sil, zastavila projekty v Evropě, zvažuje prodej některých divizí a kromě jiného čelí žalobě akcionářů. Intel podle nich tajil reálný stav firmy, čímž způsobil umělý růst ceny akcií v období mezi 25. lednem a 1. srpnem tohoto roku. Když byly zveřejněny výsledky za druhý kvartál, přišli investoři přes noc o více než $32 miliard a mohli přijít o místo v indexu Dow Jones Industrial Average.

CEO Intelu Pat Gelsinger na stavbě továrny v Arizoně (Intel)

Americké vládní úřady proto chtějí před vyplacením prostředků od Intelu záruky, že je bude schopný využít podle předložených plánů a nedojde k jejich znehodnocení. Zatímco další příjemci prostředků z fondu CHIPS Act vykazují příznivé pokroky (arizonská továrna TSMC vykázala výtěžnost výroby srovnatelnou s tchajwanskými linkami a Samsung plánuje vybavení továrny v Texasu 2nm technologií), v případě Intelu jde vývoj spíš opačným směrem a indicie zlepšení stavu chybějí.

Situace má formálně působit jako žádost vládních úřadů o záruky, že nedojde k vyhození veřejných prostředků z okna. Vypadá to však, že jde i o dopady předvolebního boje, kdy se Bidenova administrativa (demokraté) obává problému, který by jí mohl být v předvolebním boji omlácen o hlavu republikány. Jde tedy o více rovin, které se navíc řídí vlastními pravidly, takže nelze s vysokou pravděpodobností odhadnout výsledek. Je však možné, že zůstane jen u předvolebního divadla a po listopadovém zapečetění uren dostane situace opět volný průběh.